Durální arterio-venózní píštěl (DAVF)

Vloženo 05.10.2019 , poslední aktualizace 05.10.2020

tvoří cca 10-15% malformací, většinou postihuje pacienty ve věku 40-60 let
- většina je idiopatická, někdy vzniká kraniotraumatu, trombose splavů apod [Gandhi, 2012]
jsou obvykle zásobeny z povodí ACE cestou meningeálních tepen
drénují se rozšířenými spojkami přímo do intrakraniálních žilních splavů ev. až do kortikálních žil (CVD – Cortical Venous Drainage)
- nejčastěji sinus sigmoideus a transversus
- SSS
- sinus cavernosus (specifická karotido-kavernózní píštěl)

krvácení nebo prokrvácený venózní infarkt (vysoké riziko hlavně u typu II a III) [Li, 2015]
- u typu II a III roční riziko ~ 8% [Gandhi, 2012]
tinnitus synchronní s tepem (hl. s. sigmoideus a transversus)
bolesti hlavy
oční symptomy – chemóza spojivky, otok atd (sinus cavernosus) – dif dg trombóza splavu!
DAVF může být vysokoprůtoková a spotřebovávat významnou část EF => námahová dušnost, hypertrofie LK

Borden I, Cognard I a IIa
u tinnitu lze u lehčích nálezů zkoušet komprese přívodné tepny (např. typicky komprese retroaurikulárně u DVAF s přívodnou tepnou a.occipitalis)

Léčba endovaskulární

přístup arteriální (TAE) – superselektivní distální katetrizace
- např. Onyx [Lv, 2009]
přístup venosní (TVE) – hlavně u vícečetných drobných přívodných tepen, nevhodných k embolizaci
kombinace TAE + TVE

Léčba operační

Stereotaktická radioterapie (SRS)