DOPLŇKY
Anatomie mozkových žil a splavů
Vloženo 17.10.2019 , poslední aktualizace 11.04.2021
Obsah
- venózní krev je z mozku odváděna systémem mozkových žil (vv.cerebri), na které navazuje systém splavů tvrdé pleny mozkové (sinus durae matris) a krčních žil (vena jugularis interna a v.vertebralis)
mozkové žíly (vv.cerebri) |
|
žilní splavy (sinus durae matris) |
|
vv.meningeae | |
oftalmické žíly |
|
vv. diploicae |
|
vv.emissariae |
|
vv.labyrinthi |
Mozkové žíly
Mozkové žíly (vv.cerebri) odvádějí krev z mozku. Vyznačují se silnějším kalibrem než tepny mozkové, mají tenké stěny a chybí v nich chlopně. Mají značně variabilní průběh a navzájem se spojují četnými anastomózami. Obecně platí, že zatímco silnější arteriální kmeny jsou při basi mozku, u žil je situace opačná – silnější žilní kmeny probíhají po konvexní ploše hemisfér.
Povrchové mozkové žíly
- vv.cerebri superiores
- sbírají krev z celé konvexní plochy hemisféry
- je jich 8 – 15 a ústí do sinus sagittalis superior
- vv.cerebri mediae – nejvýznamější je v.cerebri media superficialis (povrchová Sylvijská žíla)
- vystupuje z fossa cerebri lateralis, odvádí krev z konvexní plochy hemisféry a ústí přes sinus sphenoparietalis, nebo přímo, do sinus cavernosus
- anastomozuje s:
- v.cerebri media profunda
- sinus sagittalis superior (horní anastomozující žíla Trolardova)
- sinus transversus (dolní anastomozující žíla Labbé)
- vv.cerebri inferiores
- sbírají krev z basální části frontálního, temporálního a týlního laloku
- ústí do sinus cavernosus, sinus petrosus superior a do sinus transversus
Kmenové a cerebellární žíly
- vv.cerebelli
- vv.cerebelli superiores sbírají krev z horní strany mozečku a ústí do v.cerebri magna, do sinus transversus a sinus petrosus superior
- vv.cerebelli inferiores sbírají krev ze spodní plochy mozečku a ústí do sinus transversus, sinus sigmoideus a sinus petrosus inferior.
- vv.mesencephalicae
- sbírají krev ze středního mozku a mostu (vv.pontomesencephalicae, vv.pontis) a z prodloužené míchy (vv.medullae oblongatae)
- jsou napojeny na žíly mozečku, rostrálně na vv.basales a kaudálně na míšní žíly
Mozkové splavy
Splavy tvrdé pleny mozkové (sinus durae matris) jsou venosní kanály uložené mezi dvěma listy tvrdé pleny mozkové (periostálnim a meningeálním) a v jejích řasách. Odvádějí krev z dutiny lební především do v.jugularis interna (VJI). Splavy jsou vystlány endotelem, nemají chlopně a ve stěně chybí svalová vrstva (odtok krve nemůže být regulován)
- sinus sagittalis superior (SSS)
- leží v sulcus sinus sagittalis superior na vnitřní ploše klenby lební v konvexním úponu falxy cerebri
- vpředu začíná při foramen caecum, vzadu dosahuje k protuberantia occipitalis interna, kde se spojuje v confluens sinuum se sinus rectus
- na příčném průřezu má trojúhelníkovitý tvar
- sinus sagittalis inferior (SSI)
- probíhá v konkávním okraji falx cerebri
- v místě srůstu falx cerebri s tentorium cerebelli se spojuje s v.cerebri magna (Galeni) a přechází do sinus rectus
- sinus rectus
- krátký splav, který vzniká soutokem sinus sagittalis inferior a v.cerebri magna
- vzadu se otevírá do confluens sinuum.
- sinus occipitalis
- vystupuje od foramen magnum, kde navazuje na žilní pleteň (plexus basilaris) podél crista occipitalis interna do confluens sinuum
- sinus transversus
- párový splav, který probíhá od confluens sinuum laterálně, je uložen v úponu tentorium cerebelli a na endokraniální ploše šupiny týlní kosti podmiňuje sulcus sinus transversi
- v pars mastoidea spánkové kosti přechází do sinus sigmoideus
- pravý a levý sinus transversus jsou většinou asymetrické, krev proto odtéká převážně do pravé nebo levé VJI
- sinus sigmoideus (SS)
- je pokračováním sinus transversus
- je uložen v sulcus sinus sigmoidei na pars mastoidea spánkové kosti a esovitě se stáčí k foramen jugulare, kde přechází do bulbus superior VJI
SS sousedí s cellulae mastoideae, kostěná lamela může být neúplná a záněty sliznice pneumatického systému v processus mastoideus mohou snadno přestoupit na tvrdou plenu mozkovou zadní jámy lební. Při neopatrné kyretáži sliznice cellulae mastoideae může být proražena kostěná lamela mezi pneumatickými dutinkami a sinus sigmoideus. Foranění má za následek rozsáhlé krvácení (stěna splavu postrádá svalovou vrstvu a nemůže se proto reflexně uzavřít !)
Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.
- sinus petrosus superior
- leží v úponu tentorium cerebelli (v sulcus sinus petrosi superioris) na horní hraně pyramidy spánkové kosti
- vzadu navazuje na sinus sigmoideus, vpředu na sinus cavernosus
- sinus petrosus inferior
- probíhá od sinus cavernosus v sulcus sinus petrosi inferioris mezi zadní stěnou pyramidy spánkové kosti a předním okrajem týlní kosti k foramen jugulare, kde ústí do bulbus superior v.jugularis internae
- sinus cavernosus (SC)
- párový sinus, který je uložený na laterálních stranách těla kosti klínové od fissura orbitalis superior až ke hrotu pyramidy
- oba sinus cavernosi jsou vpředu i vzadu spojeny příčnou spojkou (sinus intercavernosus anterior et posterior) a tvoří kolem tureckého sedla uzavřený venosní prstenec, v jehož středu je uložená hypofýza
- je prostoupen četnými trámci, které jej rozdělují na četné dutinky (cavernae)
- laterální stěnou sinus cavernosus prostupují n.oculomotorius, n.trochlearis a n. ophthalmicus, středem sinus cavernosus prostupuje konečný úsek a.carotis interna a n.abducens
Do přední části sinus cavernosus se otevírá v. ophthalmica superior, která přichází z orbity přes fissura orbitalis superior. Touto cestou je řečiště sinus cavernosus napojeno na žíly obličeje (plexus pterygoideus – v.facialis – v.angularis – vv.ophthalmicae – sinus cavernosus) a záněty z obličeje se touto cestou mohou šířit do dutiny lební na pleny mozkové.
- sinus sphenoparietalis
- drobný splav, který probíhá podél zadního okraje malého křídla klínové kosti a otevírá se do sinus cavernosus
- plexus basilaris
- žilní pleteň, která obkružuje foramen magnum
- vzadu navazuje prostřednictvím sinus occipitalis na confluens sinuum, směrem dopředu je napojen na sinus cavernosus a na sinus petrosus inferior
- přes foramen magnum se spojuje s plexus venosi vertebrales kanálu páteřního
Další přítoky sinus durae matris
- vv.meningeae – probíhají ve tvrdé pleně mozkové podél stejnojmenných tepen a ústí do sinusů. Nejsilnější z nich (v.meningea media) prostupuje přes foramen spinosum a ústí do plexus pterygoideus.
- vv. diploicae jsou drobné žíly, které probíhají ve stejnojmenných kanálcích v diploe kostí klenby lební. Ústí do splavů tvrdé pleny nebo do povrchových žil hlavy.
- vv.emissariae jsou krátké žitní spojky mezi splavy a žilami na povrchu hlavy. Prostupují různými kanálky a štěrbinami ve stěně lební (v.emissaria parietalis spojuje sinus sagittalis superior s žilami klenby lební, v.emissaria mastoidea spojuje sinus sigmoideus s v.occipitalis, v.emissaria condylaris spojuje sinus sigmoideus s plexus venosi vertebrales externí, plexus venosus foraminis ovalis spojuje sinus cavernosus s plexus pterygoideus)
- vv.labyrinthi přivádějí krev z vnitřního ucha do sinus petrosus inferior, příp. do bulbus superior v.jugularis int.
- v.ophthalmica superior pňvádí krev z orbity (přes fissura orbitalis superior) do sinus cavernosus
Krční žíly
- vleže je krev z hlavy drénována převážně cestou vena jugularis interna (VJI)
- ve stoje VJI kolabuje (v důsledku poklesu hydrostatického tlaku) a drenáž probíhá cestou v.vertebralis
- tedy průřez VJI se mění v závislosti na poloze hlavy a těla
Vena jugularis interna
- navazuje na sinus sigmoideus, prochází přes foramen jugulare, pod bazí je rozšíření (bulbus venae jugularis superior)
- sestupuje v nervově-cévním svazku krčním (laterálně od ACI a posléze ACC)
- kaudálně se rozšiřuje (bulbus venae jugularis inferior)
- nad bulbem bývá někdy chlopeň
- VJI ústí do v.brachiocephalica spolu s v.subclavia
Vena vertebralis
- vzniká pod bazí z plexus venosus suboccipitalis
- jako plexus pokračuje paralelně s a.vertebralis a vystupuje jako jeden žilní kmen z foramen vertebrale C6
- poté ústí do v.brachiocephalica