OBECNÉ POSTUPY

Hypoglykémie

Vloženo 16.11.2019 , poslední aktualizace 22.01.2021

glukóza je hlavním zdrojem energie pro mozkovou tkáň, více než 90 % energie získává mozek při oxidaci glukózy. I během hypoglykémie zůstává glukóza pro mozkový metabolizmus nejdůležitějším energetickým substrátem
poměr glukózy v mozku/séru = 0.6-0.7, při mozkových poraněních klesá na 0.2-0.4 ! (⇒ vyšší citlivost k hypoglykémii)
udržování plazmatické koncentrace glukózy v úzkém rozmezí 3.3 – 5.9 mmol/l (nalačno) a 7,7 mmol/l (po jídle) je zajišťováno kromě dalších mechanizmů systémem kontraregulačních hormonů (glukagon, adrenalin, růstový hormon, kortizol)
hypoglykémie vzniká na základě relativní nebo absolutní převahy inzulinu, jehož účinek není dostatečně vyrovnáván kontraregulačními mechanizmy (nedojde k vyplavení hormonů, které způsobí štěpení jaterního glykogenu a tím vyrovnávání glykémie)
porušená rovnováha může nastat buď při:
- endogenně, či exogenně podmíněné převaze inzulinu či PAD
- selhání kontraregulačních hormonů

hranice hypoglykémie udávána různě (glykémie < 3.3-3.9 mmol/l, závažná < 2.2 mmol/l)
- u starších lidí a diabetiků, zvláště nedokonale kompenzovaných, se mohou některé hypoglykemické příznaky projevit již při glykemiích mezi 3-5 mmol/l
chronické hypoglykémie zvláště u seniorů se mohou projevovat jako kognitivní deteriorace a zmatenost

Endogenní či exogenní převaha inzulinu, předávkování PAD

podaná dávka inzulinu neodpovídá aktuální potřebě diabetika
- zvýšení citlivosti na inzulin endogenní i exogenně podaný např. v průběhu cvičení a po fyzické zátěži
- snížená potřeba inzulinu u pacientů s diabetes mellitus 1. typu ve fázi „honeymoon period“, tedy v období, kdy se po zahájení inzulinoterapie zlepší hodnoty glykemie i funkce vlastních β – buněk Langerhansových ostrůvků
- ↓ potřeba po redukci tělesné hmotnosti
- ↓ potřeba po požití většího množství alkoholu (blokuje glukoneogenezu v játrech), při hypofunkci štítné žlázy, nadledvin a hypofýzy, při zhoršené funkci ledvin (zpomalení odbourávání inzulinu)
inzulinom
- většinou benigní a solitární nádor vycházející z B-buněk Langerhansových ostrůvků, který se vyznačuje nadprodukcí inzulinu
- typické jsou hypoglykemické příhody především nalačno
předávkování inzulinem či PAD (hlavně sulfonylmočovinové řady) – omylem (opakování dávky) nebo úmyslně
- při vyšších dávkách inzulinu pacient upadá do hlubokého bezvědomí s velmi nejistou prognózou, těžká neuroglykopenie je pak následována vznikem edému mozku a pacienta se nedaří zachránit
- po požití derivátů SU po několika hodinách může dojít ke stejné situaci, nebezpečná je protrahovaná hypoglykémie

Nedostatek glukózy

snížený příjem (nechutenství)
postprandiální hypoglykemie se může objevit při zrychleném vyprazdňování žaludku (např. u pacientů po resekci žaludku, gastrektomii, vagotomii)