ISCHEMICKÉ CMP / KLASIFIKACE A ETIOPATOGENEZE

Varicella-zoster vaskulitida

Poslední aktualizace 21.02.2024, vloženo 20.9.2019

  • virus varicella-zoster (VZV) je neurotropní herpesvirus, který je zodpovědný za dva odlišné klinické stavy: varicellu (primární infekce) a herpes zoster (reaktivace)
  • zatímco kožní projevy jsou dobře známé, virus má také potenciál způsobit závažné neurovaskulární komplikace (v rámci primární infekce nebo reaktivace viru)
  • CNS komplikace infekce VZV:
    • encefalitida
    • aseptická meningitida
    • myelitida
      akutní cerebelární ataxie
    • Reyeův syndrom
    • Ramsay-Huntův syndrom
    • cévní mozková příhoda
  • CMP způsobená VZV vaskulopatií/vaskulitidou je vzácná
    • zánět postihuje velké i malé cévy; postižené tepny vykazují ztluštění cévní stěny, sníženou elasticitu a segmentální stenózy či okluze
    • vaskulopatie je častější u imunokompromitovaných jedinců
    • CMP se může objevit i bez zjevného herpes zoster či varicelly, což vede k poddiagnostikování této jednotky
    • VZV vaskulopatie se v literatuře nazývá také jako VZV vaskulitida nebo postvaricelová arteriopatie
Herpes zoster

Etiopatogeneze

  • mechanismus vzniku vaskulitidy vyvolané VZV je komplexní a zahrnuje přímou virovou invazi do arteriální stěny, kterou následuje zánětlivá reakce (Gilden, 1996)
  • VZV se zaměřuje na endotelové buňky, buňky hladkého svalstva a perivaskulární nervy, vede k poškození cévní stěny, trombóze a následně ischémii
  • na poškození cév se dále podílí i imunitní odpověď, a to prostřednictvím zánětlivých mediátorů a popsán byl i přechodný nedostatek proteinu S a vysoké titry APL protilátek
  • výsledkem je vznik segmentálních stenóz
  • vaskulopatie způsobená VZV bývá rovněž spojována s granulomatózní aortitidou a obrovskobuněčnou arteritidou (GCA) [Nagel, 2017]

Klinický obraz

Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.

Diagnostika

Parenchymové a vaskulární zobrazení

  • zobrazení parenchymu
    • nespecifické ischemické léze (ideálně FLAIR, DWI a GRE); vzácně je postižena mícha
    • časté jsou multifokální a/nebo bilaterální infarkty
    • může být přítomno kontrastní sycení lézí (známka porušení HEB)
  • vaskulární zobrazení (CTA/MRA, DSA, neurosonologie)
    • angiografie může ukázat typické segmentální zúžení často následované poststenotickou dilatací
    • komplikovaný průběh může vést k tvorbě aneuryzmat nebo disekci
    • MRA a CTA mají nízkou senzitivitu u postižení menších cév
    • zobrazení cévní stěny (T1C+ BB – vessel wall imaging) může ukázat sycení stěny větších tepen

Detekce protilátek

  • zvýšené titry protilátek proti VZV (IgM, IgG)
  • dg. potvrdí detekce intratekální produkce anti-VZV protilátek nebo přítomnost VZV DNA v mozkomíšním moku
    • IgM protilátky ukazují na nedávnou nebo akutní infekci
    • pozitivní IgG protilátky ukazují na prodělanou infekci nebo imunitu vůči VZV
  • absence protilátek a negativní PCR v CSF vylučují diagnózu VZV vaskulopatie

Vyšetření mozkomíšního moku

  • pleocytóza + zvýšený protein
  • koncentrace glukózy je normální
  • PCR (zlatý standard)
    • PCR detekuje DNA VZV v krvi a mozkomíšním moku
    • PCR je obecně nejcitlivější a nejspecifičtější metodou u postižení CNS (zejména během prvních dvou týdnů a u imunokompromitovaných pacientů)
    • negativní nález infekci zcela nevylučuje (zejména po více než 2 týdnech trvání obtíží)
  • zvýšené titry anti-VZV protilátek (IgM, IgG)
    • intratekální produkce protilátek a snížený poměr sérum/CSF naznačují neuroinfekci VZV
    • jsou detekovatelné od druhého týdne probíhající infekce

Terapie

Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.