OBECNÉ POSTUPY

Prevence hluboké žilní trombózy

Vloženo 15.11.2019 , poslední aktualizace 07.06.2021

ESO guidelines for prophylaxis for venous thromboembolism in immobile patients with acute ischaemic stroke

• hluboká žilní trombóza (HŽT, DVT) označuje stav, kdy dochází k tvorbě krevních sraženin v žilách. Nejčastěji vzniká v hlubokých žilách lýtka nebo stehna, ale může se objevit i v jiných částech těla, jako jsou hluboké žíly v pánvi, břiše nebo pažích
• imobilita představuje zvýšené riziko DVT
• DVT je bez prevence detekována v prvních 2 týdnech až u 50% imobilních pacientů [Brandstater, 1992]
  • tromby se tvoří jednak v paretické dolní končetině a jednak v pánevních žilách
  • 2/3 se vyskytují pod kolenem a jsou často asymptomatické, je ale riziko proximální progace
  • většina symptomatických DVT je lokalizována proximálně  (stehno, pánev)
  • maximum výskytu je mezi 3.-7.dnem
• obávanou komplikací je plicní embolie (PE) 
  • incidence ~ 1% za 2 týdny  [IST trial, 1997]
  • PE je zodpovědná až 25% úmrtí po CMP [Kelly, 2001]
• u ležících pacientů nutno pravidelně kontrolovat stav lýtek (otok, palp bolestivost), řada trombóz ale probíhá asymptomaticky

• profylaxe
  • základem je fyzikální terapie: IPC (intermitentní pneumatická komprese)
  • medikace: LMWH a UFH   (dle AHA/ASA 2019 benefit není dostatečně stanoven – IIb/A)
    

Fyzikální prevence

Farmakologická prevence

• dle studie PREVAIL  je enoxaparin 40mg 1xd účinnější než heparin 2x 5000 IU v prevenci DVT u pacientů s ICMP  [Sherman, 2007]
• nicméně dle AHA/ASA 2019 není prokázán benefit LMWH oproti UFH a navíc není prokázán benefit heparinů u akutní CMP   (AHA/ASA 2019 IIb/A)

Postup u jednotlivých typů CMP