ZOBRAZOVACÍ METODY / NEUROSONOLOGIE

Využití neurosonologie v diagnostice extrapyramidových onemocnění

Vloženo 06.02.2020 , poslední aktualizace 04.03.2020

  • transtemporální přístup
    • najít pozici sondy s optimálním oknem
  • vyšetření je prováděno ve čtyřech základních rovinách
    • mozečková / pontinní
    • mezencefalická
    • thalamická
    • v rovině těl postranních komor
  • posuzuje se  intenzita echosignálu v porovnání s referenčními a kontralaterálními strukturami, případně jejich velikost
  • kvalitu vyšetření lze zvýšit počítačovým hodnocením echogenity
TCCD B mode - roviny vyšetření
Substantia nigra na MR T2*
Rovina mezencefalická
Rovina thalamická

Nastavení přístroje

  • hloubka 14-16 cm (zobrazení kontralaterální kosti)
  • dynamic range 45-60 dB
  • gain: standardní
  • time gain compensation: standardní
  • focus: 1-2 fokusy v hloubce 5-10 cm (upravovat dle aktuální situace)
  • ideálně matrixová sonda
  • frekvence: 1-5 Mhz (vyšší frekvence ⇒ lepší rozlišení, horší penetrace)
Přístroje používají odlišné sondy a post-processing, důsledkem jsou různé rozlišovací schopnosti v jednotlivých hloubkách obrazu, odlišná světlost a kontrast zobrazovaných struktur. Proto nelze jednoduše převzít hodnoty měření posuzovaných echogenních oblastí z jiných přístrojů.  Je doporučeno individuální stanovení normální rozmezí echogenity nebo rozměrů (obsahu) echogenní oblasti (např. substantia nigra) pro jednotlivé přístroje a  laboratoře

Nálezy u jednotlivých expy onemocnění

Parkinsonova nemoc (PN)

  • dg. založená na detekci hyperechogenity a zvětšení plochy substantia nigra (SN)
    • marker nigrostriatálního poškození
    • vyskytuje se u 90 % pacientů s PN a s progresí nemoci zůstává stacionární
  • cut off hodnoty:
    • normální < 0,20 cm2
    • hraniční 0,20 – 0,25 cm2
    • patologické > 0,25 cm2
  • hyperechogenní SN lze detekovat u ~10 % klinicky němých pacientů,  u části zdravých dobrovolníků s pozitivním nálezem dochází časem k rozvoji PN ⇒ hyperechogenní SN tak může být preklinickým markerem choroby
Stupeň Echogenita
Stupeň I Anechogenní (echolucentní) – stejná echogenita jako mozkový kmen
Stupeň II Nízká echogenita – nízce echogenní, ale dobře detekovatelná substantia nigra
Stupeň III Echogenní – echogenita nižší než perimezencefalické cisterny
Stupeň IV Vysoká echogenita – stejná echogenita jako perimezencefalické cisterny (plexus chorioideus)
Stupeň V Hyperechogenní – vyšší echogenita než perimezencefalické cisterny (plexus chorioideus)
Hyperechogenní SN a rozšířená 3. komora (mezencefalická rovina)

Atypické Parkinsonské syndromy

  • neurodegenerativní choroby jiné než PN
  • bývají od časných stadií doprovázeny příznaky nad rámec PS, jako jsou instabilita a pády, apraxie, dystonie, vegetativní dysfunkce, demence aj.
  • odlišují se rychlejší progresí, závažnější prognózou a horší či žádnou odpovědí na dopaminergní terapii
  • multisystémová atrofie (MSA) a progresivní supranukleární obrna (PSP)  [Bouwmans, 2010]
    • normální či jen mírně zvýšená echogenita SN
    • hyperechogenní ncl. lentiformis
    • rozšíření III. komory mozkové
  • Lewy body disease (LBD)   [Walter, 2006]
    • hyperechogenicita SN jako u PN (kde často unilaterální/asymetrický nález), u LBD častěji  bilaterální sym. nález (až v 80%, zatímco u PN s i bez demence v asi 30%)
    • rozšíření III. komory
    • rozšíření frontálního rohu postranních komor
Pacient s PSP - rozšíření III.komory a hyperechogenita v ncl. lentiformis

Sekundární Parkinsonské syndromy

  • příznaky hypokineze, rigidity a tremoru, při nichž jsou postižena bazální ganglia jinými než neurodegenerativními příčinami
    • strukturální léze
    • metabolická příčina
    • toxické a lékové vlivy
  • většinou bez hyperechogenicity SN, pouze u vaskulárního parkinsonismu bývá tato popisována častěji   [Tsai, 2007]

Ostatní poruchy motoriky

  • esenciální tremor – hyperechogenita SN (častěji než u zdravých dobrovolníků, ale méně často než u PN)   [Kim, 2012]
  • syndrom neklidných nohou (RLS) – hypoechogenita SN a také hypoechogenita rafeální zóny (RZ) a hyperechogenita nucleus ruber  [Godau, 2010]
  • primárních dystonie – častější hyperechogenita mediální části nucleus lentiformis
  • Huntingtonova chorea  – u těžších pacientů nález hyperechogenity SN [Krogias, 2010]
  • Wilsonova choroba  – hyperechogenita nucleus lentiformis  [Svetel, 2012]
Hyperechogenní SN Hyperechogenní ncl. lentiformis III.komora > 10 mm
 PN +++  +   +/-
 ET + +
 MSA +/- +++
 PSP ++ +++ +++
 CBD +++ +++
 LBD +++ sym ++ +
 Wilsonova choroba ++