DOPLŇKY / ANATOMIE A FYZIOLOGIE
Anatomické variety mozkových tepen
Poslední aktualizace 22.04.2024, vloženo 02.08.2020
Obsah
Alternativní uspořádání cév zásobujících mozek je poměrně časté. Většinou tyto nálezy nečiní klinické obtíže. Jejich znalost a rozpoznání jsou ale nezbytné, pokud se zvažuje chirurgická nebo endovaskulární léčba v oblasti hlavy nebo krku. Nepříznivé anatomické poměry a variety komplikující endovaskulární léčbu je diskutovány samostatně.
Hypoplázie/aplázie a.vertebralis
Aplázie
-
vzácná (~1%)
-
kompenzatorně širší kontralaterální AV (> 4mm)
-
detekována jen v.vertebralis
Hypoplázie
- rel. častá anatomická varieta (~1-6%, častěji vpravo)
- lumen < 2-3 mm (hranice udávána různě), jistě < 2 mm
- PSV < 40cm/s, vyšší periferní rezistence (↑ PI, RI), ale nenulový diastolický průtok (upravit scale)
- nepřímým kritériem hypoplázie je kompenzatorně širší kontralaterální AV
- hypoplastická céva může distálně přecházet do PICA
Cévní fenesterace a duplikace
- duplikace – zdvojení tepny s odděleným odstupem
- fenestrace – přechodné rozdvojení tepny (každá má medii i intimu, adventicie může být společná)
- CAVE záměna za trombus či disekci [Wang, 2020] [Tourdias, 2011]
Varianty Willisova okruhu
A.cerebri azygos anterior (azygos-ACA)
- perzistence embryonální střední tepny zásobující corpus callosum
- prevalence 0,2-4% [Dimmick, 2009]
- obě teritoria ACA jsou zásobována společným A2 trunkem – okluze povede k bihemisferální lézi
Bihemisferální ACA
- hypoplázie jednoho A2 segmentu, kdy druhostranná ACA zásobí obě hemisféry
- prevalence 2–7%
- hypoplastický A2 segment odlišuje tuto varietu od a.anterior azygos, klinický význam je stejný
Trifurkace ACA
- přítomnost 3 A2 segmentů ACA, které odstupují z ACoA
- prevalence 2% – 13%
Hypoplazie/aplazie A1 segmentu ACA
- asymetrie A1 bývá častá
- hypoplazie (šířka < 1.5 mm) bývá přítomna až v 10%, úplná absence v 1-2%
- většinou je výrazná ACoA
- okluze normální A1 může vést k bilaterálnímu infarktu
Absence ACoA
- ACoA často není na angiografii patrná, což ale neznamená automaticky její absenci
- prevalence skutečné aplazie je dle operačních nálezů cca 5%
Fetální typ a.cerebri posterior (ACP)
- vývojově vychází ACP z ACI, pokud přetrvává, hovoříme o fetálním typu ACP
- ACoP má větší kalibr než P1 úsek ACP
- dělení
- kompletní fetální typ ACP – P1 úsek není patrný
- parciální fetální typ ACP – P1 úsek je hypoplastický, menší než ACoP
- prevalence cca 10-26%
- bilaterální fetální typ ACP může být kombinován s hypoplazií terminálního úseku AB
Společný odstup ACP a SCA
- společný trunkus je přítomen v 2-22%
- nález klinicky nevýznamný
Perzistující komunikace mezi AB a ACI
- primitivní trigeminální tepna (PPTA)
- primitivní otická a hypoglosální tepna
- proatlantální intersegmentální tepna
Proatlantální intersegmentální tepna
Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.
Perzistující trigeminální arterie
Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.
Perzistující komunikace mezi ACE a ACI
Perzistující stapediální arterie
- přechodná embryonální spojka mezi ACE a ACI
- perzistence s prevalencí cca 0.5%
- klinický význam:
- může způsobovat tinnitus
- na CTA může být záměna za glomus tumor
- nerozpoznaná může komplikovat ORL operace závažným krvácením
Další anomálie
- levostranný tr. brachiocephalicus (společný odstup levé ACC a a.scl.)
- bilaterální absence ACE (často v kombinaci s PIA)
- perzistující první cervikální intersegmentální arterie
- ACE odstupující z aortálního oblouku v kombinaci s ipsilaterální PIA
- společný odstup tr.brachiocephalicus a levé ACC z aortálního oblouku
- extrémně vzácný je bovinní typ aortálního oblouku (společný odstup všech supraaortálních tepen)
- arteria lusoria
- aberantní odstup pravé a. subclavia, která odstupuje jako poslední větev aortálního oblouku až za levostrannou podklíčkovou tepnou
- prochází zadním mediastinem obvykle za jícnem (útlakem může způsobovat tzv. dysphagia lusoria), ev. může jít mezi mezi jícnem a tracheou
- odstupem může také utlačovat n. laryngeus recurrens sinister
- aberantní odstup pravé a. subclavia, která odstupuje jako poslední větev aortálního oblouku až za levostrannou podklíčkovou tepnou