ZOBRAZOVACÍ METODY
Magnetická rezonance v diagnostice CMP
Vloženo 25.10.2019 , poslední aktualizace 07.06.2022
Obsah
-
princip založen na chování atomových jader v magnetickém poli
-
nejčastěji – H, dále P a Na
- místa s nižší intenzitou signálu jsou hypointenzní, struktury světlejší jsou hyperintenzní, tkáně, nevykazující žádný signál (krev, kalcifikace) jsou asignální
-
výhody oproti CT
- vysoký kontrast v rozlišení měkkých tkání, dobré zobrazení patologií v zadní jámě
- možnost zobrazení v libovolné rovině (koronární, sagitální, šikmé) a 3D rekonstrukce
- možnost nativního zobrazení mozkových tepen (u extrakraniálních tepen je třeba užít kontrastu)
- výrazné zlepšení akutní diagnostiky CMP pomocí sekvencí DWI, PWI, SWI a GRE
- nevýhody MR
- vyšší náklady a delší trvání vyšetření
- není možno běžně vyšetřovat nemocné při řízené ventilaci (dýchací přístroj z nemagnetického materiálu většinou není k dispozici)
- malé děti a nespolupracující nemocní musí být tlumeni nebo v celkové anestézii. Riziko pohybových artefaktů je i za těchto podmínek velké.
Modality MR vyšetření
Zakladní sekvence – T1, T2, PD
- základem je zjišťování T1 a T2 relaxačních časů (výsledem jsou tzv T1 a T2 vážené obrazy)
- T1 slouží k přesnému anatomickému zobrazení
- signál vody je nízký, tuk je naopak hyperintenzní
- T1 signál je silnější při zkrácení relaxační doby (např. díky kontrastní látce) – T1 C+
- potlačení tuku → viz zde
- CHESS (Fat-Sat)
- STIR
- T2 – lépe zachytí léze, které obsahují větší množství vody
- k potlačení vody slouží sekvence FLAIR (likvor je tmavý, lze tak lépe odlišit periventrik. léze)
- k potlačení tuku slouží CHESS (Fat-Sat)
- PD (proton density) – kvalita obrazu závisí na hustotě protonů vodíku v tkáních. Oproti ostatním sekvencím není v diagnostice CNS příliš přínosná.
tkáň
|
MR-T1
|
MR-T2
|
CT
|
kostěné struktury, kalcifikace
|
tmavě
|
tmavě
|
světle
|
voda, likvor
|
tmavě
|
světle
|
tmavě
|
tuk
|
světle
|
tmavě
|
tmavě
|
infarkt
|
tmavě
|
světle
|
tmavě
|
tumor
|
tmavě
|
světle
|
tmavě
|
gadolinium | světle | světle | – |
vzduch | tmavě | tmavě | tmavě |
Perfusion weighted images (PWI)
-
informace o aktuálním prokrvení mozkové tkáně
-
po bolusovém podáni MR kontrastní látky lze získat stejné parametry jako u CT perfúze (CBV, CBF, MTT, TTP)
-
tkán s postiženou perfúzí (s prodloužením MTT) v sobě zahrnuje dokonaný infarkt (rozsahem odpovídá DWI lézi), penumbru a také oblast benigní oligémie. Rozdíl plochy perfúzního a difúzního deficitu přibližně určuje velikost penumbry (PWI/DWI mismatch)
Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.
Susceptibility weighted images (SWI)
- detekce akutního trombembolu
- trombembolus je hypointenzní na MR SWI (deoxyhemoglobin)
- vysoká senzibilita k detekci trombů v distálních úsecích (na rozdíl od MRA)
- detekce venózní trombózy
- predikce hemoragické transformace
- detekce starších mikrohemoragií – až 6x víc než běžné gradientní sekvence (jejich průkaz zvyšuje riziko krvácení při trombolýze či antikoagulační terapii)
- časná detekce hemoragické transformace ( (vyšší senzitivita než u CT či MR GRE)
Arterial Spin Labeling (ASL)
- využívá vodu v arteriální krvi jako endogenní kontrast
- umožňuje neinvazivní vyšetřená perfúze s tvorbou CBF map
- zdá se, že ve srovnání s PWI má tendenci nadhodnocovat
- využití v diagnostice:
Kontrastní vyšetření
- kontrastní látky zviditelňují struktury, které nejsou v nativním obraze rozlišitelné. Principem jejich funkce je usnadnění relaxace protonů, čímž je zkrácena relaxační doba T1 a T2. Zkrácení relaxační doby T1 vede k zesílení T1 váženého obrazu, naopak u T2 vede k jeho zeslabení
- kontrastní látky lze rozdělit na látky paramagnetické a superparamagnetické
- paramagnetické látky zesilují magnetické pole, a to způsobuje zkrácení relaxačního času okolí. Mají široké využití, často se používají při vyšetření CNS, protože mohou pronikat poškozenou HEB. Patří sem např. Magnevist (kyselina gadopentetová), Omniscan (gadodiamid), Dotarem (Gd-DOTA, kyselina gadoterová)
- superparamagnetické látky jsou pevné látky, které se do těla zavádějí formou suspenzí, mají mimořádnou účinnost
MR u pacientů s TIA
- 1/3 – 1/2 pacientů s TIA dle původní definice má lézi na MR DWI
- pacienti s klinickou TIA tedy zahrnují jak pacienty s infarktem (u nichž deficit rychle odezněl), tak pacienty, u nichž se infarkt vůbec nerozvinul (viz nová definice TIA)
MR angiografie
MRA techniky
Dark Blood MRA → viz zde
Bright Blood MRA
- Contrast-enhanced MRA
- Non-contrast MRA
- Time-of-Flight (TOF)
- Phase-contrast (PC)
- Steady-state Free Precession (SSFP)
- Fast Spin Echo (FSE)
- Arterial Spin Labeling (ASL)
MRA využití
Intrakraniální tepny
Extrakraniální tepny
-
kontrastní MRA (contrast-enhanced MRA – ceMRA)
-
měření metodou dle NASCET
-
oproti DSA nadhodnocuje (cave pseudookluze)
MR venografie
- diagnostika trombóz žil a splavů → více zde
- TOF, SWI
MR v indikaci rekanalizační terapie
- přitomnost PWI/DWI mismatche u pacienta s akutním mozkovým infarktem poukazuje na přetrvávání penumbry
- mismatch lze využít v indikaci TL/mechanické rekanalizace mimo časové okno či při nejisté době vzniku → viz zde
MR v diagnostice krvácení
- v MR jsou zodpovědné za změny signálu paramagnetické vlastnosti derivátů hemoglobinu. Zobrazení závisí na stupni a rozsahu přeměny hemoglobinu v koagulu (viz tab)
- v akutním stadiu hemoragie je nález na T1, 2 nespecifický
- později s přeměnou oxyhemoglobinu v deoxy-hemoglobin (max. 2.den) je patrno typické snížení signálu v T2 v.o.
- v dalších dnech přibývá methemoglobinu a ložisko se stává hyperintensním hlavně v T1 a PD.
- asi po 2 týdnech se objevuje lem nízkého signálu v T2, který odpovídá hemosiderinu v makrofázích.
- gradientní echo sekvencí (GRE) lze detekovat i časné krvácení a to s podobnou senzitivitou jako při použiti CT. MR tak lze použit jako vstupní zobrazovací vyšetření v iktovém programu [Lin, 2001]
- k detekci staršího krvácení je GRE sensitivnějši než CT, stejně tak je senzitivnější k detekci hemoragické infarzace [Renou, 2010]
- DWI/ADC
- neodliší ložisko hemoragického infarktu a ICH
- DWI hyperintenzní v hyperakutním a pozdním subakutním stadiu, hypointenzní v akutním, časném subakutním a chronickém stadiu [Kang, 2001]
- ADC – mean ADC ratio 0,70-0.73 v časných stadiích, 2.56 v chronickém [Kang, 2001]
- u ischemie se v ADC stává ložisko hyperintenzní kolem 30.dne, u hemoragiií přetrvává hypointenzita přes 100 dní [Ebisu, 1997]
Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.
Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.