DOPLŇKY / OBECNÁ NEUROLOGIE

Vloženo 02.02.2021 , poslední aktualizace 12.02.2021

• hlavní funkcí zrakové dráhy je převod obrazu, zachyceného světločivými buňkami, do mozkové kůry. Odbočky ze zrakové dráhy na úrovni tractus opticus zajišťují řízení pupilárních a okohybných pohybů i vegetativních funkcí
• začíná fotoreceptory sít­nice a zakončuje se v oblasti zrakové­ho kortexu
• je 4 neuronová, první tři neurony se nacházejí v sítnici

Sítnice

• fotoreceptory (tyčinky a čípky) trans­formují fotony elektromagnetického záření na bioelektrické potenciály (transdukce)
  • čípky
    • lo­kalizovány zejména v centru sítnice (tzv. žlutá skvrna – macula lutea a ze­jména její centrum – fovea centralis)
    • zprostředkují tzv. centrální vidění
    • fungují zejména za vyšší­ho osvitu a slouží barevnému vidění
    • existují tři typy čípků lišící se růz­ným absorpčním spektrem a reagující specificky na modrou, zelenou a čer­venou barvu. Výsledná barva objektu závisí na poměru aktivace těchto tří ty­pů čípků
    • molekuly pigmentů rodopsinu (v ty­činkách) a opsinu (v čípcích) v mem­bráně fotoreceptorů obsahují vazbu 11-cis-retinal, která se vlivem světla mě­ní na 11-trans-retinal. Tyto konformační změny v molekule pigmentu aktivují transducin, který dále aktivuje cyklic­kou guanosin monofosfát fosfodiesterázu (cGMP), což vede k rozpadu cGMP na 5-GMP. Sodíkové kanály otevřené ve tmě jsou uzavřeny a dochází k hyperpolarizaci fotoreceptorů
  • tyčinky
    • převážně na pe­riferii sítnice
    • slouží perifernímu vi­dění
    • fungují převážně za še­ra a zprostředkují černobílé vidění

• z fotore­ceptorů je signál přenášen na bipolární buňky (2. neuron zrakové dráhy) a dá­le na gangliové buňky retiny (3. neuron zrakové dráhy)
• obraz na sítnici je převrácený, tedy nazální polovina sítnice dostává infor­mace z temporální poloviny zorného pole a naopak, obdobně horní polovi­na sítnice dostává informace z dolní po­loviny zorného pole a naopak. Normální rozsah zorného pole je 60 ° nahoru a nazálně, 70-75 ° dolů a 100 ° temporálně

Nervus opticus

• optický nerv (nervus opticus, n.II) obsahuje cca 1.2 mi­liónu axonů gangliových buněk sítnice
• anatomicky lze rozdělit průběh nervu na 4 úseky:
  • intraokulární  –  discus opticus, je tvořena nemyelinizovanými axony gangliových retinálních neuronů a astrocyty a je lokalizovaná 3-4 mm nazál­ně od fovea centralis
  • intraorbitální
  • intrakanalikulární
  • intrakraniální

• nerv prochází při výstupu z očního bulbu přes lamina cribrosa, kde začíná intraorbitální úsek
• po průchodu lamina cribrosa zvětšuje průměr díky myelinové pochvě tvoře­né oligodendrocyty
• v intraorbitální části na optický nerv přecházejí též meningeální obaly
  • arachnoidea obsahuje mozkomíšní mok a tento prostor ko­munikuje s intrakraniálním subarachnoidálním prostorem
  • arachnoidea a důra přecházejí při vstupu do bulbu ve skléru a v oblasti optického kanálu v periost.
• ve vrcholu očnice optický nerv prochází vazivovým prstencem (anulus Zinni) tvořeným vazivem šlach přímých okohybných svalů (musculi recti) a skrze foramen opticum vstupuje do kostěného kanálku – canalis opticus.
• oba kanálky se sbíhají mediálně v úhlu 45 ° a po výstupu vstupuje nervus opticus do intrakraniálního prostoru
• tento úsek je lokalizován kaudálně od gyri recti frontálního la­loku a aa. cerebri anteriores a a. com. anterior.

Chiasma opticum

• oba optické nervy se sbíhají a tvoří chi­asma opticum, lokalizované nad hypofýzou rostrálně od diaphragma sellae, kaudálně od třetí komory a hypothalamu a ventrálně od infundibula.
  • v některých případech může být chiasma lehce ventrálně nebo dorzálně od hypofýzy (prefixovaný či postfixovaný typ)
  • laterálně od chiasmatu pro­bíhá ACI
    
• uvnitř chiasmatu dochází ke křížení vláken z nazální čás­ti sítnice, zatímco vlákna z temporální části sítnice se nekříží. Poměr křížících se a nekřížících se vláken je 53:47 %
• nejventrálnější křížící se vlákna z dolní části nazální retiny tvoří po překří­žení kolénko zasahující do druhostranného optického nervu (Wilbrandovo kolénko)
• makulopapilání svazek je v chiasmatu uložen rostrálně a dorzálně
• většina vláken optického nervu a chiasmatu se zakončuje v corpus geniculatum laterale

Tractus opticus a corpus geniculatum laterale

Tractus opticus

Corpus geniculatum laterale (CGL)

Radiatio optica

• neurony CGL představují 4. neuron zrakové dráhy, jejich axony tvoří tractus geniculocorticalis Gratioleti (radiatio optica) a zakončující se v pri­márním zrakovém kortexu
• po výstupu z CGL procházejí vlákna jako kompaktní svazek spolu s pyramidovou a senzitivní dráhou přes capsula interna
• distálně se dělí na dva svazky:
  • dolní svazek (obsahující vlák­na, která navazují na gangliové buňky z dolních ipsilaterálních kvadrantů re­tiny obou očí, přenášející informace z horních kontralaterálních kvadran­tů zorných polí) jde do předního pó­lu temporálního laloku (na začátku tvoří tzv. Meyerovu kličku)
  • horní svazek (přenášející informace z dolních kon­tralaterálních kvadrantů zorných po­lí obou očí) jde parietálním lalokem
• oba svazky směřují dozadu a mediálně a zakončují se v primárním zrakovém kortexu (area 17) nad a pod fissura calcarina , přičemž si zachovávají retinotopické uspořádání
• cévní zásobení optické radiace
  • temporální část optické radiace do­stává krevní zásobení z a. chorioidea an­terior a dalších větví ACM (a. lenticulostriata, a. temporooccipitalis inferior)
  • parietální svazek je zásobený distálními větvemi a. cerebri media, a. angularis, a. temporalis po­sterior
  • terminální část radiace před vstupem do okcipitálního laloku je zá­sobena horní temporookcipitální Sylviovou větví a. cerebri media a větvemi a. cerebri posterior: a. calcarina, a. tem­poralis anterior

Zraková kůra

Primární zraková kůra

Asociační zraková kůra

Cévní zásobení zrakové dráhy