DOPLŇKY / OBECNÁ NEUROLOGIE A PROPEDEUTIKA

Nervus facialis (n.VII)

Vloženo 10.09.2021 , poslední aktualizace 11.09.2021

Anatomie

Motorická vlákna

  • motorická vlákna vycházející z jádra v dolním tegmentu pontu, obkružují n.abducens a utvářejí tak colliculus n.facialis, který leží na dně IV.komory ve středu fossa rhomboidea. Po výstupu z mozku mezi pontem a medulla oblongata probíhá v pontocerebelárním úhlu spolu s n.intermedius a acusticus.
  • N. facialis spolu s n.intermedius vstupuje do canalis n.facialis (meatus acusticus internus), kde se ohýbá a tvoří geniculum n.facialis.
  • z baze lební vystupuje přes foramen stylomasteoideum, vnoří se do glandula parotis a po výstupu  z ní se větví na nejdříve dvě a  potom další větve, inervující mimické svaly.   
  • Supranukleární inervace pro horní část jádra, z které pochází horní větev, vchází z gyrus praecentralis obou hemisfér , zatímco dolní část jádra má supranukleární inervaci jen z jedné , a to kontralaterální hemisféry. Inervuje mimické svalstvo tváře, m.stylohyoideus, digastricus, stapedius, platysma a boltec. Horní větev inervuje svalstvo čela a m.orbicularis oculi
Nervus facialis
Centrální a periferní paréza n VII

Nervus intermedius

  • Senzorická chuťová vlákna (z předních 2/3 jazyka) jsou nejdříve s n.lingualis n.V a přidávají se k n.intermediofacialis jako chorda tympani. Ústí do ganglion geniculi. Po výstupu z něj vstupují do oblongaty a končí se v ncl. fasciculi solitarii. Poruchy chuti se mohou vyskytovat nejen u lézí chorda tympani, např. v rámci kryptogenní parézy facialisu, ale nacházíme je též při poškozeních n. lingualis. Také léze n. glossopharyngicus (IX) vedou k ageuzii zadní třetiny jazyka, které mohou být např. po tonzilektomii oboustranné
  • Sekretorická vlákna vycházejí z ncl. salivatorius superior na rozhraní mostu a oblongaty. Postupují v n.intermedius, dál v chorda tympania inervují glandula sublingualis a submandibularis (ggl submandibulare). Další sekretorická vlákna se oddělují od n.intermedius jako n.petrosus superficialis major, vstupují do ggl. pterygopalatinum a přidávají se k 2.větvi n.V – inervují lacrimalis.
  • Senzitivní vlákna inervují bubínek, vnější zvukovod a část boltce (tzv. Ramsay-Huntova zóna)

Klinické vyšetření

Funkce mimických svalů

  • testovat funkce mimických svalů:
    • v klidu (klidová asymetrie)
    • při volním pohybu – vyzveme k pokrčení čela (při zkoušení vrásek na če­le tlačíme silně prst na střed čela), zavření očí, k cenění zubů, nafouknutí tváře, pískání apod.
    • při mimovolních pohybech (mimika) – při zasmání se, při mluvě apod.
  • sledovat :
    • symetričnost nasolabiálních rýh a ústních koutků v klidu a při cenění
    • zda oči zavírá stejnou silou a  zkoušet je otevřít proti jeho odporu
    •  frekvenci mrkání –  zda není zpomalená a zda je na obou stranách stejně rychlá
      • Stellwagův příznak – snížená frekvence mrkání případně nekompletní mrknutí víčka (typicky u hyperthyreózy)
  • tzv. mimická porucha hybnosti spočívá v zaostávání koutku při mimovolní mimice při zachovalé schopnosti koutek vůlí inervovat. Bývá při lézích v oblasti thalamu následkem poškození vláken přistupujících do capsula interna ovládajících mimovolní motoriku

Reflexy

  • korneální / spojivkový reflex – zprostředkován reflexním obloukem, který tvoří exteroreceptory rohovky / spojivky, aferentní n. ophtalmicus (1. větev n. V.) a eferentní n. VII inervující m. orbicularis oculi. Reflex se vybavuje jemným dotykem vaty na rohovce. K oku přistupujeme šikmo ze strany, přičemž pacient hledí na druhou stranu (zamezí se tak obranné reakci zprostředkované zrakem). Po dotyku rohovky vatou fyziologicky dochází k oboustrannému mrknutí     Schéma korneálního reflexu 
  • nasopalpebrální reflex – poklep na glabelu vede k pomalému stahu horních částí m. orbicularis oculi
    • opakovaný poklep vede k habituaci (vyhasnutí reflexu)
    • Myerson’s sign – absence habituace (řada patologických procesů vč demence, parkinsonismu apod)
  • mrkací reflex – zavření víček při osvětlení dostatečně silným zdrojem světla (centrum v colliculus superior tekta, jde cestou tr. tectobulbaris)
  • labiální reflex – vybavuje se jemným poklepem kladívka na rty, přičemž při pozitivitě příznaků dojde k jejich sešpulení
    •  fyziologicky přítomen pouze u kojenců, jinak je projevem deliberace frontálních laloků
  • sací reflex – vybavuje se dotykem nebo přejetím špátlí, a to mentolabiálne nebo nasolabiálne nebo přímo po rtu, přičemž při pozitivitě příznaku dojde k jejich sešpulení
    •  fyziologicky přítomen pouze u kojenců, jinak je projevem deliberace frontálních laloků
  • stapediální reflex – v závislosti na hlasitosti podnětu dochází buď k relaxaci či tensi m.stapedius
  • Manceauův příznak – tlakem prstů ve štěrbině mezi bulbem a stropem očnice vyvoláme bolestivou grimasu. Na straně postižení lícního nervu se tato grimasa nevyvolá
    • používá se u pacientů s poruchou vědomí
  • Chvostkův příznak – jde o výraz zvýšené idioneurální dráždivosti (projev tetanie)
    • Chvostek I – poklepem v blízkosti ústního koutku dojde k záškubu koutku a popř. i horního rtu (častý projev neuropatické konstituce)
    • Chvostek II – při poklepu na pes anserinus, dojde k záškubu několika mimických svalů inervovaných dolní větví
    • Chvostek III – záškub se při poklepu na pes anserinus objeví také na svalech inervovaných horní větví (hl. m.orbicularis oculi)