• u neurointenzivních pacientů často dochází k rozvoji deliria, jehož nejnápadnějším projevem bývá psychomotorický neklid
  • často vzniká jako přímý důsledek léze v CNS (ischemie, krvácení, tumory), nutno ale vždy vyloučit i jiné příčiny (metabolické poruchy, abstinenční syndromy, infekce atd.).
  • prognóza paci­enta závisí na časnosti rozeznání poruchy, její příčiny a na zahájení adekvátní terapie

Definice

  • přechodný (trvání < 4 týdny) organický psychosyndrom s akutním začátkem, vznikající v důsledku somatické nebo psychické choroby
  • jsou přítomny poruchy:
    • vědomí (kvalitativní) a pozornosti
    • vnímá­ní
    • myšlení
    • paměti
    • psychomotorického chování
    • emo­tivity
    • schématu spánek-bdění
  • příznaky deliria nastupují rychle (hodiny-dny)
  • typické je kolísání intenzity během krátkého časového úseku a jejich ústup při odeznění vyvolávající příčiny

Klasifikace

MKN 10
delirium vyvolané návykovými látkami (F1x.3) nebo jejich odnětím (F 1x.4)
delirium jiné, nevyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami (F 05)
  • F05.0 delirium nenasedající na demenci
  • F05.1 delirium nasedající na demenci
  • F05.8 jiné delirium
  • F05.9 nespecifikované delirium
DSM-IV klasifikace využívá etiologické faktory a rozlišuje:
  • delirium při somatickém onemocnění
  • delirium při intoxikaci substancí
  • delirium v rámci odvykacího stavu
  • delirium se smíšenou etiologií

Etiologie

  • většinou se jedná o kombinaci více faktorů

Somatické příčiny

  • infekce (uroinfekce, pneumonie, erysipel)
  • metabolické poruchy (akutní dehydratace, dysbalance elektrolytù — natria, kalia, kalcia a magnézia, porucha ABR, dekompenzace DM, jaterní nebo renální selhání)
  • hypoxemie jakékoli etiologie
  • onemocnìní CNS (k deliriu jsou náchylní nemocní s demencí, po CMP, s mozkovým tumorem, po úrazu hlavy atd)
  • bolestivé stavy
  • pooperační stavy
  • spánková deprivace
  • retence moči

Abstinenční syndrom

  • alkohol
  • drogy
  • psychofarmaka

Situační faktory

  • např. úmrtí v rodině

Nežádoucí vliv medikace

Léky, které mohou vyvolat delirium
anticholinergika
  • tricyklická antidepresiva (amitriptylin, imipramin)
  • prothiaden, fluoxetin, trazodon, lithium
  • konvenční neuroleptika (chlorpromazin, thioridazin)
  • anticholinergní antiparkinsonika (trifenidyl, biperiden, diethazin, benzotropin), levodopa, pramipexol
  • atropin
  • spazmolytika (buscopan, oxybutinin)
  • antihistaminika 1. generace (difenhydramin)
návykové látky a alkohol (akutní toxicita / vysazení)
H2 —blokátory (cimetidin, ranitidin)
opioidní analgetika
antimalarika (meflochin)
antivirové léky (acyklovir)
jiné (lithium, barbituráty, benzodiazepiny — flunitrazepam, NSA — indomethacin, digoxin, kortikoidy, centrálnì pùsobící myorelaxancia, antihypertenziva

Klinický obraz

Hyperaktivní delirium

  • psychomotorický neklid, agitovanost
  • převažuje u neurointenzivních pacientů
  • při vysazení návykových látek a u delirií vyvolaných léky
Hypoaktivní delirium
  • apatie, útlum, letargie, někdy až sopor či koma
  • stav vědomí kolísá
Smíšená forma deliria
  • dezorientace v čase, ev. i místem, orientace vlastní osobou zůstává zachována
  • náhled obvykle chybí, na epizodu bývá amnezie
  • často se objevují halucinace (vizuální) a prchavé bludy
    • nemocný reaguje vokální nebo motorickou produkcí (neúčelné automatismy – svléká postel, trhá plenkové kalhotky, opouští lůžko)
  • poruchy emotivity (obvykle krátkodobé a kolísavé intenzity)
    • zlost, euforie, podrើděnost
    • úzkost, strach, deprese nebo apatie
  • poruchy rytmu spánek-—bdění
    • nespavost v noci a nadměrná denní spavost
    • může dojít k úplnému rozpadu spánkového cyklu se spánkovou inverzí

Diferenciální dg. demence a deliria

Diferenciální dg. demence a deliria
příznak demence delirium
Bdělost N nízká nebo vysoká
Pozornost N porušena, kolísá
Orientace obvykle porušena obvykle porušena, zachována jen orientace osobou
Paměť porušena krátkodobá i dlouhodobá porušena okamžitá a krátkodobá
Myšlení zhoršené dezorganizace
Percepce N iluze, halucinace
Řeč problémy s nalezením slov inkoherentní
PM tempo zpomalené v pozdních stadiích hyper- nebo hypoaktivita
začátek postupný náhlý (často v noci)
Průběh stálý kolísání během dne vč. epizod lucidity
Trvání měsíce-roky hodiny-týdny
Náhled obvykle chybí lucidní intervaly
Spánek fragmentovaný vždy porušen
EEG často normální často abnormální
Akutní nemoc
Léková toxicita
často chybí často obojí

Diagnostika

Sledovat náhlé změny vědomí, chování a kognice, vhodné je průběžně testovat tyto funkce:

  • pozornost
    • vyjmenování dnů v týdnu nebo měsíců v roce pozpátku
    • počítání od 20 do 1
    • sedmičkový test
  • orientace
    • v čase – datum, den v týdnu, denní doba
    • v místě
    • ve vlastní osobě
  • pam컝
    • hlavně krátkodobou (schopnost vybavit si po několika minutách jednoduchou adresu, opakovat několik čísel nebo slov)
  • myšlení
    • schopnost abstraktního myššlení (vysvětlení přísloví, určení podobnosti nebo rozdílù mezi slovy (omyl-lež atd)

Test kreslení hodin

Komplexní výkon lze zhodnotit např. testem kreslení hodin (CDT):    Clock Drawing Test
  • pam컝
  • pozornost
  • zrakově-—prostorové schopnosti

Standardizované škály

Rozpoznání příznakù deliria a možných příčinných faktorù
Náhlá změna vědomí a kognitivního výkonu nebo jeho kolísání?
Zhodnocení mentálních funkcí (CAM šškála)
Vysazení lékù s delirogenním potenciálem
Zhodnocení medikace (léky s delirogenním potenciálem?)
Delirium z vysazení návykových látek (benzodiazepiny, alkohol)?
Objasnění etiologie deliria a kauzální terapie
Provedení laboratorních a dalších pomocných vyššetření
moč chemicky+ sediment, KO, základní biochemie, RTG hrudníku, EKG
toxikologický screening, krevní plyny, tyreoidální funkce, vitamin B12
EEG, CT, lumbální punkce, kultivace atd.

Terapie

Kauzální terapie a režimová opatření

  • odstranění základní příčiny, pokud lze
    • léčba infektu, korekce metabolické poruchy, hydratace, oxygenace atd
    • vysazení rizikové medikace (např. anticholinergika, BDZ, H2 blokátory)
    • kontrola ev. bolesti
  • preventivní a režimová (nefarmakologická) opatření
    • úprava zevního prostředí, kompenzace senzorických defektù
    • pravidelnost režžimu
    • přiměřená fyzická aktivita a aktivizace
    • smyslová stimulace pacienta, bazální stimulace
    • optimalizace příjmu potravy a vylučování
    • kurtace často delirium prohlubuje a zvyšuje riziko úrazu

Farmakoterapie

neuroleptika BDZ α2-agonisté
tiaprid
quetiapin
haloperidol
diazepam
rivotril
midazolam
dexmedetomidin
clonidin
  • 1.volbou jsou atypická neuroleptika (antagonisté D2 rec. v CNS)
  • benzodiazepiny (BDZ) mají negativní vliv na respirační funkce
    • u abstinenčního syndromu
    • vhodná jsou i ke krátkodobému zklidnění pacienta během zobrazovacího vyšetření (je nutná kontinuální monitorace saturace)
  • typická neuroleptika  –  KI u parkinsoniků!!
    • HALOPERIDOL – patří do třídy butyrofenonů
      • má vyšší incidenci NÚ včetně extrapyramidových
      • nejméně sedativní, lze užít i při neklidu po intoxikaci
      • lék 1.volby při intenzivním neklidu
    • sedativní fenothiazinová antipsychotika
  • α2-agonista –  dexmedetomidin (DEXDOR)
  • při současné hypertenzní krizi lze s výhodou použít clonidin (CATAPRES)
  • lék 1. volby –  atypické neuroleptikum
    • TIAPRIDAL
    • quetiapin (DERIN) lze ale jen p.o.
  • při nedostatečném efektu HALOPERIDOL
  • α2-agonista DEXDOR
  • při současné hypertenzní krizi lze s výhodou použít clonidin (CATAPRES)
  • 1.volba – benzodiazepiny (diazepam)
    • p.o., i.m. nebo pomalou iv.infusí (až do 80mg/d)
    • po odeznění příznaků deliria se vysazuje (zhruba o 10 mg/24 h)
  • HEMINEVRIN (clomethiazol) 

    • biologický poločas 6h
    • nekombinovat s BDZ
    • výhodný i u epi záchvatů
  • antipsychotika zvyšují rizko epi záchvatu
  • u alkoholického deliria současně podávat THIAMIN  amp/100mg i.v. 1x denně (u závažných deficitů až 200-300mg/d)
    • jakmile to bude možné, přejít na p.o. THIAMIN 3×1 tbl
  • vysazení rizikové medikace (viz výše) + léčba interkurentních onemocnění, které k deliriu ev. přispěly
  • redukce antiparkinsonské medikace vede až v 60% ke zlepšení deliria, časté je zhoršení parkinsonských příznaků  [Chen, 2017] )
  • vysazovat v pořadí :
    • anticholinergika
    • inhibitory MAO B (rasagilin, selegilin)
    • amantadin
    • DA agonisti (pramipexol, ropinirol, rotigotin)
    • COMT inhibitory (entacapon, tolcapon)
    • carbidoba/levodopa
      • při jasných psychotických projevech závažnější intenzity je nutné ponechat pouze minimální účinnou dávku L-DOPA z důvodů zachování základní soběstačnosti
  • při selhání výše uvedených postupů
    • absolutní KI klasických neuroleptik!!
    • antipsychotika 2.generace   [Chen, 2017]
      • klozapin 12.5 mg/d, postupné navyšování až do 100mg/d
        • klozapin u parkinsoniků vedle potlačení psychotických příznaků zlepšuje dyskinézy a dystonie, akatízii a fluktuaci motoriky
        • riziko agranulocytózy je při dodržení monitorovacího systému LEX-SYS 0,38 %
      • quetiapin (DERIN, KVENTIAX) – iniciální dávka 6.25 mg/d
        • charakterizován minimem nežádoucích účinků
        • většinou jsou třeba dávky 50-150 mg denně
      • ostatní antipsychotika (olanzapin, risperidon apod) nyní nejsou doporučována pro nedostatečný efekt + riziko zhoršení parkinsonismu (výhodou olanzapinu byla možnost podání i.m.)
        • při akutním neklidu a nemožnosti po medikace lze zkusit ZYPREXA (olanzapin) 1/2-1amp (5-10mg) i.m
      • pimavanserin – u nás není dostupný, prodlužuje QT interval
    • při těžším motorickém neklidu:
      • TIAPRIDAL  gtt. nebo i.v. (bolusy či kontinuálně)
      • DEXDOR – nejsou data pro deliria
        • bezpečný v anestesii  PD pacientů např. při DBS apod

Prevence

  • reorientační techniky (kalendář, hodiny)
  • rutina a pravidelný režžim, vhodné prostředí ke spánku
  • vhodná komunikace, kognitivní stimulace a trénink (slovní hry, cvičení paměti a
  • pozornosti)
  • přiměřená stimulace (nedostatek i nadbytek můžže prohloubit delirium)
  • doplnění cirkulujícího volumu, zaznamenávat příjem tekutin, preference p.o. příjmu (parenterální podání mùže prohlubovat delirium)
  • aktivizace (vícekrát denně), cvičení aktivní nebo alespoň pasivní (kloubní pohyblivost)
  • brýle, naslouchadlo
  • úprava osvětlení (noční provoz na JIP!), vhodně komunikovat