OBECNÉ POSTUPY / INFEKČNÍ KOMPLIKACE

Febrilie

Vloženo 15.11.2019 , poslední aktualizace 22.11.2020

v akutním stadiu CMP je doporučeno udržovat normotermii
efekt hypotermie nebyl u akutní iCMP spolehlivě prokázán (na rozdíl od stavů po KPR) a nelze jej zatím doporučit mimo klinické studie (AHA/ASA 2019 IIb/B-R)
zvýšená tělesná teplota (febrilie) zvětšuje rozsah mozkové ischemie a zhoršuje výsledný stav pacientů ⇒ vyžaduje symptomatickou i kauzální terapii

na rozdíl od febrilií dochází k selhání termoregulace – nastává, pokud se zvýší tělesná teplota organizmu selháním fyziologických regulačních mechanismů či z fyzikálních příčin při porušení mechanismu odvádění tepla (například zvýšená tělesná aktivita v horkém a vlhkém počasí (úpal),nebo přehřátí organismu (úžeh)

maligní hypertermie (MH) → viz zde
- život ohrožující onemocnění, spadající do skupiny tzv. maligních hypermetabolických chorob
- může se rozvinout během nebo i po ukončení anestezie, pokud byla použita farmaka se spouštěcím potenciálem (sukcinylcholin, inhalační anestetika)
- podkladem je vrozený patologický metabolismus kalcia v myofibrilách kosterních svalu
- při MH dochází k poruše tvorby tepla příčně pruhovanými svaly – nastane nekontrolované zvýšení a urychlení aerobního i anaerobního metabolismu
  - stoupá množství CO₂, laktátu, tepla
  - může dojít až k těžké rabdomyolýze a multiorgánovému selhání a ev. smrti
  - zvýšená teplota může být až pozdním příznakem

maligní neuroleptický syndrom (MNS)
- závažná a život ohrožující komplikace vznikající při:
  - léčbě neuroleptiky
  - při náhlém vysazení parkinsonské medikace
- klinické projevy
  - hyperpyrexie
  - svalová rigidita
  - delirium
  - deregulace autonomního nervového systému (hypertenze, tachykardie)
- zvláště ohroženi jsou pacienti s extrapyramidovými poruchami (např. s IPN)a interkurentními chorobami (např. infekcí) [Kopal, 2006]

pravidelné měření tělesné teploty
- axiální, orální, rektální teploměry
- ev. sondy s teplotními čidly (u CŽK, PMK, NGS)
snaha o zjištění etiologie febrilií, u infekcí určit postižený orgán

objektivní klinický nález
- poslech plic, pohmat břicha, vzhled a zápach moči
- lokální zarudnutí u vstupů
- meningeální jevy
zobrazovací metody:
- RTG
- SONO
- CT/MR
odběry:
- KO (leukocytóza), CRP ev. prokalcitonin (PCT), FW
- moč+sediment + mikrobiologické vyšetření moči ev. stolice (vč. clostridium diff.)
- mikrobiologické vyšetření sputa a stěrů z horních cest dýchacích, hemokultury, kultivace z invazivních vstupů
- ev. LP

empiricky širokospektrá antibiotika, úprava dle klinického průběhu a výsledku kultivací