OBECNÉ POSTUPY
Obecná terapie cévních mozkových příhod
Poslední aktualizace 20.04.2024, vloženo 25.09.2019
Obsah
- management pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou je komplexní a zahrnuje:
- diagnostiku a specifickou léčbu cévní mozkové příhody
- obecnou léčbu pacientů s CMP
- podobná pro všechny typy cévních mozkových příhod (ischemické i hemoragické)
- kardiologická + všeobecná interní péče
- léčba komorbidit, prevence a léčba komplikací (infekce, VTE, nitrolební hypertenze, proleženiny atd.)
- vyšetření etiologie CMP a zahájení individuální sekundární prevence
- včasné zahájení rehabilitace (včetně logopedie, ergoterapie atd.)
- řešení následků CMP (spasticita, deprese, dysfagie, kognitivní poruchy)
- léčba komplikací a komorbidit je stejně důležitá jako specifická terapie, kteráale přitahuje větší pozornost
Hospitalizace na iktové jednotce |
- u okluze velké tepny je v akutním stadiu (před zahájením rekanalizace) vhodné vyvarovat se elevace honí poloviny těla (studie ZODIAC)
- vodorovná poloha zajistí lepší kolaterální oběh
- u konzervativně léčených pacientů a po endovaskulkárním výkonu je doporučena hospitalizace na iktové jednotce (ev. ARO dle stavu pacienta) (AHA/ASA 2019 I/A)
- minimálně 24 hodin, ideálně 48-72 hodin
- iktová jednotka zajistí péči specializovaného multidisciplinárního týmu
- léčba na iktové jednotce vede k relativní redukci mortality a dependence o 22% oproti léčbě na standardním oddělení [Langhorne, 1997]
- při léčbě 100 pacientů jich o 5 méně zemře či zůstane dependentních (NNT 20)
- benefit je obecný – u všech typů iCMP i u pacientů s různě těžkým deficitem
Základní monitorace
|
- monitorace sat O2 (udržovat sat O2> 94%)
-
čidlo na prst nebo ušní lalůček
- oxygenoterapie při sat O2 < 94%, nepodávat u nonhypoxických pacientů (AHA/ASA 2019 III/B-R)
-
-
TK a TF standardně á 30 minut (po IVT á 5-10 minut, dle situace)
- korekce ev. hypovolémie, hypotenze
-
EKG (min. 24 hodin)– při přijetí natočit 12ti svodové EKG, poté monitorace 3-svodovým EKG
-
především infarkty v pravé inzule mohou vést k poruše autonomního systému a ke kardiálním komplikacím (deprese ST, inverze T vln, laboratorně elevace troponinu)
-
pátrat po arytmiích (především fibrilace síní) – viz níže
-
-
monitorace stavu vědomí (GCS, Beneš-Drábek)
-
frekvence dle stavu pacienta a základní diagnózy
-
častěji u rozsáhlého SAK, ICH, maligního edému
-
-
neurologický nález
-
NIHSS (většinou á 24h)
-
okulomotorika, stav zornic, ložiskové příznaky
-
v bezvědomí hodnotit výbavnost kmenových reflexů
-
-
sledovat subj. obtíže – bolest hlavy, nauzea, vertigo, singultus
Krevní tlak
|
- monitorace arteriálního krevního tlaku (TK) je základem hemodynamického monitorování v neurointenzivní péči
- jak hypotenze, tak hypertenze mohou zhoršit funkci životně důležitých orgánů a zhoršit výsledený outcome
- techniky monitorování TK:
- neinvazivní měření (častější)
- intermitentní (nafukovací manžeta) – zásadní je správná velikost manžety, iniciálně změřit tlak na obou pažích!
- manuální (auskultační, palpační metoda)
- automatické
- kontinuální
- metoda objemové svorky
- arteriální aplanační tonometrie
- intermitentní (nafukovací manžeta) – zásadní je správná velikost manžety, iniciálně změřit tlak na obou pažích!
- invazivní měření pomocí arteriální kanyly (automatizované)
- neinvazivní měření (častější)
- typ monitorace volit s ohledem na stav pacienta
- pacienti s nízkým rizikem – intermitentní oscilometrické měření tlaku
- vysoce rizikoví, hemodynamicky nestabilní pacienti – kontinuální měření tlaku (neinvazivní nebo invazivní)
- kriticky nemocní pacienti – kontinuální invazivní monitorování
- obvod paže < 33 cm: běžná manžeta 12 cm
- obvod paže 33-41 cm: manžeta 15 cm
- obvod paže > 41 cm: manžeta 18 cm
Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.
Ventilace a respirace
|
- zajištění adekvátní oxygenace (sat O2 > 94%) → oxygenoterapie
- studie SO2S neprokázala benefit rutinního podávání O2 ⇒ u nonhypoxických pacientů není aplikace O2 doporučena
- testovat reflexy dýchacích test, pravidelně hodnotit riziko aspirace (řada pacientů má bulbární či pseudobulbární syndrom) → water swallow test
- častou příčinou akutní respirační insuficience je aspirace anebo hromadění hlenů a slin v dýchacích cestách v důsledku nedostatečného odkašlávání
- při respirační infekci nasadit po odběru sputa a stěrů empiricky antibiotika, následně úprava atb terapie dle kultivace a citlivosti
- při respirační insuficienci včas intubovat a ev. zahájit UPV
-
před indikací intubace brát v úvahu také případné předchozí přání pacienta, jeho celkový stav a prognózu
-
-
hyperbarická oxygenace (HBOT) není s výjimkou CMP v důsledku vzduchové embolizace doporučena (AHA/ASA 2013 III/B)
Známky respirační insuficience
|
|
Arytmie, EKG
|
- u akutních CMP je vysoká incidence arytmií (až u 25% hospitalizovaných)
- výskyt je nejvyšší v prvních 24h
- spíš tachykardie než bradykardie
- častěji u lézí hemisferálních než kmenových
- některé arytmie jsou nezávažné (komorové/síňové extrasystoly), setrvalé tachyarytmie mohou vést k hypotenzi či kardiálnímu selhávání, což může vést i k progresi CMP
- pátrat po fibrilaci síní jakožto příčině iCMP
- monitorovat EKG ≥ 24hodin (AHA/ASA 2019 I/B-NR)
- u akutní CMP je častý výskyt EKG změn
- postižen bývá především ST úsek, změny mohou napodobovat i IM (elevace ST) , nikdy ale nejsou deprese ST!
- v dif dg. vyloučit infarkt myokardu
- situaci komplikuje častá elevace troponinu, která je ale většinou důsledkem cerebrálního inzultu
Péče o vnitřní prostředí
|
-
sledovat bilanci tekutin (á 6-24h)
-
udržovat normovolémii nebo mírnou hypervolémii
-
dle potřeby měřít CŽT
-
restrikce tekutin zvyšuje riziko ischemického deficitu (hlavně u SAK)
-
-
hemodiluce expanzí volumu není indikována, stejně tak není indikována vasodilatační léčba
-
sledovat biochemické parametry (ionty, urea, kreatinin, CRP, JT, osmolalita), KO+koagulace (cca 2-3x týdně, u nestabilních pacientů denně)
-
frekvence odběrů dle stavu pacienta a zjištěných abnormit
-
-
udržovat vodní a iontové hospodářství
-
kontroly ABR
-
akutně k detekci hypoxémie, hyperkapnie, acidózy/alkalózy
-
u stabilizovaných pacientů na UPV 2x denně
-
Glykémie → glykémie v neurointenzivní péči
- glukóza je hlavním zdrojem energie pro mozkovou tkáň, > 90% energie získává mozek při oxidaci glukózy. I během hypoglykémie zůstává glukóza pro mozkový metabolizmus nejdůležitějším energetickým substrátem
- poměr glukózy v mozku/séru = 0.6-0.7, při mozkových poraněních klesá na 0.2-0.4 ! (⇒ vyšší citlivost k hypoglykémii)
-
v akutní fázi CMP je hyperglykémie (stresová hyperglykémie, stresový diabetes) přítomna až u 2/3 pacientů, zhoršuje prognózu všech typů CMP i neurotrauma
- metanalýza popisující nemocniční úmrtnost při výskytu hyperglykemie u kriticky nemocných ukázala, že už mírná hyperglykemie v rozmezí 6,1–8,0 mmol/l u nediabetiků je spojena s 3,9× vyšším rizikem úmrtí než u zcela normoglykemických jedinců [Capes, 2000]
- dle studie NICE-SUGAR je optimální cílová glykémie v intenzivní péči < 10 mmol/l, přičemž korekce < 6 mmol/l již vedla k ↑mortalitě
- u akutní CMP je doporučeno udržovat glykémii do 7.8-10 mmol/l (AHA/ASA 2019 IIa/C-LD)
- důležitá je prevence a léčba hypoglykémie < 3.3 mmol (AHA/ASA 2019 I/C-LD)
- intenzivní korekce glykémie může vést k hypoglykémii
- studie s mikrodialýzou ukázaly, že intenzivní inzulinoterapie může vést k nedostatku glukózy v mozku a k nárůstu laktátu a glutamátu [Vespa, 2006]
-
dop. monitorace á 6h (glykemický profil), při kontinuálním podávání inzulinu častěji
- inzulin HMR bolusově s.c. nebo i.v. ev. kontinuálně i.v. (při gly > 8 mmol/l) → inzulinový protokol
Nauzea a zvracení
|
- nejčastěji u IC krvácení, SAKu a kmenových CMP
Prevence a léčba GIT komplikací
|
- GIT komplikace jsou časté a významně zhoršují morbiditu a mortalitu
- nejčastější komplikace:
- stresový vřed
- gastroezofageální reflux (GER)
- gastroparéza
- paralýza střev (paralytický ileus)
- ⇒ rtg, SONO ev. CT břicha
- ev. endoskopická desuflace
- zácpa/průjem
- singultus
Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.
Tlumení bolesti
|
- bolesti jsou typicky u SAK, méně u ICH a ischemických CMP
- neléčená bolest se může podílet na dekompenzovaném tlaku, tachykardiích či neklidu pacienta
Výživa
|
- v akutní fázi je častý katabolický stav, doporučuje se 150-170kJ/kg, využívat nutriční suplementy
- časně zahájená výživa (do 24 hodin) snižuje riziko komplikací u pacientů s CMP
- malnutrice zvyšuje riziko infekce, vede k úbytku svalové hmoty apod
- preferována výživa enterální (zahájit < 7dní od CMP), parenterální výživu podávat vždy co nejkratší dobu
- při dysfagii je často nutné včas zavést nazogastrickou sondu (NGS), která slouží nejen k aplikaci výživy a tekutin, ale je i významným opatřením proti aspiraci (prevence aspirační bronchopneumonie)
- implementace protokolů ústní hygieny (AHA/ASA 2018 IIb/B-NR)
Prevence infekce
|
- používání bariérových pomůcek při kontaktu s pacientem, pečlivé mytí rukou personálu
- prevence aspirace, včasná detekce zhoršené toalety dýchacích cest
- u každého invazivního vstupu zvažovat jeho nutnost, ev. včas provést výměnu
- riziko významně stoupá u flexily od 3.dne, u PMK od 5.dne, u CŽK od 7.dne
- riziko významně stoupá u flexily od 3.dne, u PMK od 5.dne, u CŽK od 7.dne
- mikrobiologická monitorace
- na JIP kultivace sputa (ev. stěr z krku a nosu) a moči 2x týdně
- kultivační vyš. při překladu z jiného pracoviště
- ev. včas pacienta izolovat (především překlady z ARO, NCH)
- preventivní podávání atb není indikováno (AHA/ASA 2018 III/B-R)
Včasná RHB a logopedická péče
|
- co nejdříve RHB vč. vertikalizace
- nicméně agresivní RHB < 24h není prospěšná (studie AVERT) (AHA/ASA 2019 III/B-R)
- dobrý efekt mají mechanické pomůcky
- efekt fluoxetinu na zlepšení motorických funkcí není prokázán
Anxiolytika
DIAZEPAM (diazepam) 5 mg tbl. p.o. á 6-8h d.p.
LEXAURIN (bromazepam) 1,5-3 mg p.o. á 8h
NEUROL (alprazolam) 0.25 mg po. á 8 h
APAURIN (diazepam) 2,5-5 mg inj. i.v. d.p
Antidepresiva
- doporučeno rutinní testování strukturovaným dotazníkem, timing není jasný (AHA/ASA 2018 I/B-NR)
- při záchytu deprese indikována antidepresiva, pokud není kontraindikace. Následně sledovat efekt terapie (AHA/ASA 2018 I/B-R)
Polohování, prevence dekubitů
|