Nervus olfactorius (n.I)

Vloženo 10.09.2021, poslední aktualizace 11.09.2021

čich je fylogeneticky velmi starý senzorický systém
vlastní čichová dráha je výjimečná tím, že centrální projekce nejdou přes thalamus, ale nejdříve vstupují do paleokortexu (primární čichová kůra) a po přepojení pokračují do sekundárních čichových oblasti – area enthorinalis, ncl. dorsalis medialis thalami, gyri orbitales (tzv. orbitofrontální kůra).

primární smyslové bipolární neurony (I.neuron) v area olfactoria vydávají dlouhé axony procházející přes lamina cribrosa ve svazcích fila olfactoria (též označovaná jako n.olfactorius)
axony konči na mitrálních a chomáčkových neuronech v bulbus olfactorius (II. neuron), který je součastí telencefala
axony bulbárních neuronů prochází cestou tractus olfactorius do mozkových center. Tr. olfactorius se v oblasti trigonum olfactorium dělí na výrazné stria olfactoria lateralis a medialis
- cestou stria olfactoria medialis se čichové informace dostávají do tzv. area olfactoria medialis, která se nachází na mediální ploše frontálního laloku a obsahuje area subcallosa a paraterminalis (struktury ve službách aktivace limbického předního mozku) , část vláken jde i do kontralaterální hemisféry
- cestou stria olfactoria lateralis jdou čichové informace směrem k paleokortexu při trigonum olfactorium a na anterolaterální ploše uncus, do mesocortexu area enthorinalis a prepiriformní kůry, do jader amygdaly. Další vlákna jdou přes thalamus do orbitofrontální kůry.

správné pojmenování vůně nebo zápachu je několikastupňový proces a zahrnuje:
- čichovou detekci – vnímání čichových podnětů
- čichovou diskriminaci – vzájemné rozlišení více čichových podnětů
- identifikaci – podílí se deklarativní (sémantická i epizodická paměť) i nedeklarativní paměť, je korelace se stavem kognitivních funkcí

k orientačnímu vyšetření používáme aromatických látek, nebo jakoukoliv voňavku, dále praženou kávu, parfemované toaletního mýdlo
- nepoužívat dráždivá látky (amoniak, cibule) – dráždí totiž nejen zakončení čichového nervu, ale také trigeminu inervujícího senzitivně sliznici dutiny nosní
- ev. je lze využít na konci vyšetření k odlišení anosmie od jiných onemocnění či simulace – u pravé anosmie je jejich vnímání nezměněno
- orientační vyšetření má malou citlivost a umožní identifikovat jen velmi hrubé poruchy čichu. Pro přesnější určení typu a závažnosti čichové poruchy a sledování jejího vývoje, je nutno použít jeden ze screeningových čichových testů
vyšetřujeme při zavřených očích pacienta tak, že hrdlo skleničky s látkou, použitou k vyšetření, přiložíme ke každé nosní dírce zvlášť, když jsem před tím druhou dírku pečlivě uzavřeli
zeptáme se pacienta, co cítí. Používáme-li k testování více látek, necháme mezi jednotlivými vyšetřeními dostatečně dlouhou přestávku; čich totiž vlivem adaptace dosti rychle otupuje

stanovení čichového prahu (Detection threshold)
- testované osobě se prezentuje čichový podnět ve stoupající koncentraci
- nejčastěji používanou aromatickou látkou je palmitoylethanolamid (PEA) s vonící přísadou a jako kontrola se užívá neutrální dietylftalát
- čichový i neutrální stimulus jsou prezentovány krátce po sobě a vyšetřovaná osoba má za úkol určit, který z nich má intenzivnější vůni. Interval mezi pokusy je 20 s a používá se 16 koncentrací
- pokud vyšetřovaný udělá chybu, přechází se na vyšší koncentraci, pokud určí správný podnět, pokračuje v detekci té samé koncentrace (pokud detekuje správný stimulus 5x, je aktuální hodnota koncentrace čichovým prahem)

test čichové identifikace
- UPSIT ( The University of Pennsylvania Smell Identification Test)
  - obsahuje 40 různých vůní, testovaná osoba vybírá ze čtyř nabízených možností tu správnou (forced-choise test)
  - maximální skóre je 40, náhodná volba při anosmii vede k výsledku kolem 10, zatímco u simulace je skóre nápadně nízké
- PST (The Pocket Smell Test) – zkrácená varianta UPSIT vhodná k orientačnímu vyšetření (trvá asi 30 s)

The University of Pennsylvania Smell Identification Test (UPSIT)

kvalitativní poruchy
- hyposmie – snížení čichu
- anosmie – ztráta čichu
- hyperosmie – zvýšená vnímavost k pachům
kvalitativní
- dysosmie – kvalitativně změněné vnímání pachů
- parosmie – spontánní chorobné vnímání většinou nepříjemných pachů (kakosmie)
- čichové (pseudo-) halucinace přicházejí v záchvatech, kdy nemocný klamně cítí různé nepříjemné pachy (shnilé brambory), se označují jako uncinátové krize . Vznikají při dráždění uncus gyri hippocampi temporálního laloku např. nádorem nebo jako aura při tzv. temporální epilepsii
- porušena může být rovněž čichová diskriminace, identifikace nebo paměť na vůně
periferní vs. centrální

Nejčastější příčiny poruchy čichu: