DOPLŇKY / ANATOMIE
Cévní zásobení míchy
Vloženo 11.01.2020 , poslední aktualizace 05.03.2022
Arteriální systém
Spinální arterie
- míšní tepny (a.spinalis anterior a aa.spinales posteiores) vycházejí primárně z aa.vertebrales a probíhají podél míchy od mozkového kmene až ke conu
- aa.vertebrales jsou hlavním zdrojem krve pro horní část míchy
- a.spinalis anterior probíhá po přední straně míchy a vydává četné větve do fissura mediána anterior (sulkokomisurální a cirkumferenciální větve)
- společný kmen vzniká spojením větví z obou AV, často je jedna z větví dominantní, někdy vychází pouze z jedné a.vertebralis
- ASA zásobuje přední 2/3 míchy
- ASA nemusí být kontinuální (typicky ve středním hrudním segmentu)
- ASA ojediněle komunikuje se zadními míšními tepnami prostřednictvím piální pleteně (vasocorona)
- ischemické poškození této cévy má za následek dysfunkci kortikospinální, laterální spinotalamické a autonomní intermediální dráhy
- společný kmen vzniká spojením větví z obou AV, často je jedna z větví dominantní, někdy vychází pouze z jedné a.vertebralis
- dvojice zadních míšních tepen ( aa. spinales posteriores) probíhá podél posterolaterálního sulku a zásobuje zadní rohy míšní a zadní sloupec.
- mají četné anastomózy a vytvářejí plexiformní systém (vasocorona)
Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.
- poškození jedné segmentální tepny v kritické oblasti (např. při disekci aorty) nebo poškození více segmentálních tepen pň operacích aorty může vést k míšnímu poškození
- segmentální tepny zásobují obratlová těla, meningy a míchu (proto při míšním infarktu lze pozorovat často infarkt i v obratlovém těle)
- oblast přední spinální artérie je zranitelnější vůči ischemii než zadní třetina, protože nemá tak četné anastomózy. Na povrchu míchy vznikají spojením radikulárních tepen s aa.spinales posteriores a a. spinalis anterior uzavřené cirkulární systémy (tzv. vasocoronae)
- k vulnerabilním oblastem patří zejména horní hrudní segmenty (Th1-4) a dále oblast lumbální intumescence, zejména prvního lumbálního segmentu
- tato oblast je zásobována nejkonstantnější a největší radikulární míšní tepnou Adamkiewiczovou (a. radicularis magna, také artérie lumbální intumescence)
- obvykle přichází do páteřního kanálu v etáži Th9-L1, většinou na levé straně
Venózní systém
- drobné míšní žíly (vv.sulci anterioris, dorzální centrální a radiální žíly) ústí do podélné tortuózní žilní pleteně, která obklopuje míchu po celé její míchy
- v tomto plexu se nacházejí:
- v.spinalis anterior (sbírá krev ze sulkalních a radiálních žil) – obvykle párové v krční a hrudní oblasti, jediná céva v bederní oblasti
- v.spinalis posterior (v. posteromediana) a 2 postranní podélné žíly, které probíhají za nervovými kořeny (vv. posterolaterales)
- podélné kmeny jsou spojeny žilní vasocoronou
- z předních i zadních žil je krev odváděna několika ventrálními a dorzálními radikulomedulárními žilami do vnitřního vertebrálního žilního plexu (plexus venosus vertebralis internus – Batsonův plexus)
- radikulomedulární žíly vystupují z tvrdé pleny, obvykle spolu s nervovým kořenem
- největší radikulomedulární žíla, zvaná velká přední radikulomedulární žíla (GARV), drénujr thorakolumbální míchu a může být zaměněna za Adamkiewiczovu tepnu
- prostřednictvím vv.intervertebrales (procházejících meziobratlovými otvory) je vnitřní obratlová pleteň spojena s vnější obratlovou pletení (plexus venosus vertebralis externus)
- zevní páteřní pleteň poté odvádí krev do žil na krku a segmentálních žil trupu
- krční mícha → v.vertebralis, v.cervicalis profunda, v.jugularis
- hrudní mícha → v.hemiazygos a akcesorní hemiazygos na levé straně a v.azygos na pravé straně
- bederní mícha → v.azygos a vzestupná bederní žíla
Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.