DOPLŇKY / OBECNÁ A SPECIÁLNÍ NEUROLOGIE

Tinnitus

Vloženo 02.09.2021 , poslední aktualizace 30.09.2021

  • tinitus  = ušní šelest / hučení
    • ve většině přpadů subjektivní příznak s percepcí zvuku, kdy žádný vnější zvuk není přítomen
    • objektivní tinnitus bývá u cévních patologií (např. AV zkrat / stenóza / aneuryzma s pulsatilním tinnitem), kde šelest lze slyšet auskultací lbi
  • akutní x chronický (> 6 měsíců)
  • tinnitus sám o sobě není nemoc, ale příznak vyvolaný řadou příčin
  • nemocnými je udáván jako zvonění, šumění, hučení (nízké či vysoké frekvence) a může být různé intenzity
  • bývá přítomen buď trvale, nebo jen intermitentně při ur­čitých situacích, např. v klidu, při fyzické námaze, změ­nách barometrického tlaku apod.
    • pacienti více tinnitus vnímají v klidu a tichu, nejčastěji večer při usínání
  • může být lokalizován buď přímo do ucha, jedno- i oboustranně, nebo může být vnímán difuzně v hlavě
  • u někte­rých nemocných může být spojen s hyperakuzí – sníže­nou tolerancí zvuku
  • torpidní šelest může ovlivňovat spánek a psychickou pohodu, může vést ke změnám nálady, anxietě, poruchám koncentrace a insomnii
  • příčiny mohou být různé (viz níže), častý je  tzv. idiopatický tinitus
  • z cévně-neurologického hlediska může být tinnitus způsoben především DAVF , CC píštělí ev. být důsledkem významné stenózy (méně často)

Anamnéza

Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.

Diagnostika

  • ORL vyšetření vč audiogramu
    • kvantifikace tinnitu – amplituda pacientova tinnitu je změřena tak, že dáme pacientovi poslechnout vzorek zvuku o známé amplitudě a ptáme se jej, zdali tento zvuk slyší či nikoliv
  • BAEP (abnormní např. neurinomu acustiku)
  • MR+MRA
    • dg cévních maflormací, tumor či zánět v mostomozečkovém koutku a středouší
  • neurosonologie
    • vyloučení významné stenózy a především AV zkratu (DAVF, CCF)
  • poslech lbi (hlavně u pulsatilního tinnitu)
  • rtg Cp , temporomandibulárního skloubení

Etiologie

Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.

  • analgetika (aspirin, nesteroidní antirevmatika) –  kochleární toxicita, mani­festující se jako tinitus a porucha sluchu
  • antibiotika (aminoglykosidy, chloramfenikol, erytromycin, tetracyklin)
    • gentamicin a ostatní aminoglykosidy (tobramycin, amikacin) ireverzibilně poškozují vláskové buňky laby­rintu. Toxické působení na vestibulární aparát zejména u gentamicinu nebo streptomycinu se může vyskytnout před kochleárním postižením nebo nefrotoxicitou.
    • vestibulár­ní nebo sluchová léze je ireverzibilní
  • chemoterapeutika a antivirotika (bleomycin, interferon, cisplatina, metotrexat)
    • ototoxicita cisplatiny může způsobit senzoneurální poru­chu sluchu ve vysokých frekvencích a tinitus a může vést rovněž k vestibulopatii –  vestibulár­ní nebo sluchová léze je ireverzibilní
  • diuretika (furosemid) – kochleární toxicita, mani­festující se jako tinitus a porucha sluchu
  • a jiné (chlorochin, chinin)
  • psychedelické látky
  • průmyslová rozpouštědla – mohou způsobit oboustrannou vestibulární poruchu (benzen, toluen, xylen, anilin)

Terapie

Kauzální terapie

  • kauzální terapie (léčba ORL onemocnění, operace neurinomu n.VIII, embolizace DAVF nebo CCF apod)

Symptomatická terapie

  • vitamíny  (B komplex) a látky zlepšující prokrvení (vasodilatační léky, gingko biloba) – hlavně u akutního tinnitu
  • vyhýbat se hlasitým vjemům, kofeinu, nikotinu a soli
  • omezit stres
  • při torpidním tinnitu konzultace psychologa/psychiatra ev. zkusit SSRI
  • naslouchátko, pokud je tinnitus důsledkem poškození sluchu
  • zevní generátor šumu (tinnitus masker) –  vysílá speciálně vyladěné zvuky mající překrýt či vymazat rušivě vnímaný zvu, lze jej nosit jako sluchadlo
  • TRT terapie – pacienti se učí rušivé tóny vědomě „přehlížet“ (habituace)
  • ev. fyzioterapie (pokud není tinnitus vázaný na zhoršení sluchu a pokud jsou vertebrogenní obtíže z C oblasti)