Syndrom spánkové apnoe (SAS)

Vloženo 30.01.2020 , poslední aktualizace 30.08.2021

poruchy spánku jsou považovány za významný kardiovaskulární rizikový faktor
především syndrom spánkové apnoe (SAS) s prevalencí kolem 10% průkazně zvyšuje riziko iCMP a/nebo smrti, a to nezávisle na přítomnosti ostatních rizikových faktorů
spánková apnoe je u pacientů CMP/TIA relativně častá
oproti AHA/ASA guidelines z r. 2018 (kde rutinní testování nebylo doporučeno) lze nyní u pacientů s CMP/TIA zvážit diagnostiku dosud nezjištěné SAS (AHA/ASA 2021 2b/B-R)
- terapie CPAP zlepší kvalitu života
- dle starší RCT nesnižuje riziko recidivy CMP u středně těžké až těžké OSA [McEvoy, 2016]
- dle recentní velké studie je efekt i na redukci výskytu kardiovaskulárních příhod vč CMP (při CPAP > 4h denně) → viz zde

Mezinárodní klasifikace poruch spánku (International Classification of Sleep Disorders – ICDS-3, 2014)

apnoe – úplné přerušení dýchání ve spánku (≥ 10s)
hypopnoe
- redukce průtoku o ≥ 30% po dobu 10s s poklesem sat O₂ o ≥ 4%
apnoe nebo hypopnoe trvá ≥10s (někdy > 60 s)
za patologický stav se považuje index apnoe-hypopnoe (AHI) ≥ 5 /hod
- mirná porucha 5-15/h
- střední porucha 16-30/h
- těžká > 30/h
noční spánek je fragmentovaný opakovanými probouzecími reakcemi, které ukončí apnoické pauzy

prevalence až 10%
průkazně zvyšuje riziko iCMP a/nebo smrti, a to nezávisle na přítomnosti ostatních rizikových faktorů
včasná diagnostika a léčba vedou k:
- snížení TK
- snížení rizika arytmií vč. fisi
- snížení rizika CMP a kardiálního selhání
- snížení nehodovosti
- ke zlepšení kvality života
na SAS myslet u pacientů s rezistentní hypertenzí!!

silné chrápání (chrápání však nemusí vždy znamenat SAS)
chrápání explozivního charakteru
apnoe dle ložnicového partnera
neosvěživý noční spánek a četná noční probuzení
ranní pocit sucha v ústech a ranní cefalea
přes den pocit únavy a hypersomnie
poruchy paměti, soustředění, snížená výkonnost
pátrat po přidružených chorobách: HT, plicní hypertense, ICHS, CMP, hypofunkce štítnice, akromegalie

Epworthská škála
- dotazník kvantifikuje denní spavost pacienta dle pravděpodobnosti usnutí za defi novaných situací formou osmi otázek
- čím vyšší je pravděpodobnost usnutí, tím více bodů pacient získá (0 až 3 za jednu otázku), za významný nález je považováno ≥ 11 bodů z 24 možných
- dotazník byl navržen tak, aby kromě pacientů s OSA odlišil od zdravé populace také pacienty s jinou poruchou spánku, jako je např. narkolepsie či idiopatická hypersomnie
- > 10 bodů je indikací k vyšetření ve spánkové laboratoři
Berlínský dotazník
- první kategorie se týká přítomnosti a následné kvantifikace chrápání (hlasitost, četnost) – pozitivní ≥ 2 kladných odpovědích
- druhá kategorie se zaměřuje na výskyt apnoických pauz a četnost usínání během vybraných situací přes den – pozitivní ≥ 2 kladných odpovědích
- poslední kategorii tvoří přítomná hypertenze či obezita (BMI ≥ 30) – stačí splnění jedné podmínky

neurologický nález je normální
typický je široký krátký krk, obezita, prodloužené měkké patro, eventuálně zvětšené tonzily či kořen jazyka
tvar dýchacích cest zhodnotit ve spolupráci s ORL a postavení skeletu (zkrácená mandibula) z rtg lbi
je nutné zjistit, jestli nemocný nemá souběžně chronickou obstrukční chorobu bronchopulmonální a jaký je anatomicky tvar horních cest dýchacích – není-li přítomna odstranitelná překážka

spaní s mandibulárním ortodontickym aparátkem zajišťujícím mandibulární protrakci (lehký SAS a chrápání)
plastika měkkého patra a tonzil (v případě jejich zvětšení) a operace dolní čelisti (v případě její retropozice) – u méně těžkých obstrukčních SAS
- hlavní efekt u chrápání, u SAS sporný