Definice vertiga a BPPV

  • vertigo (závrať) je definována jako iluze rotace či pohybu těla nebo okolí, která není vyvolána odpovídajícím podnětem (prostředí je nehybné)
  • vzniká při neadekvátních signálech z periferních receptorů nebo při špatné interpretaci těchto signálů vestibulárním centrem, případně kombinací obou těchto faktorů
  • nutno anamnesticky vertigo od častých příznaků nevestibulárního původu (ortostatická hypotenze, chronická nerovnováha v důsledku neuropatie, slabost při hypoglykémii, aura před migrénou, poruchy rovnováhy při abúzu alkoholu nebo drog, pocity nejistoty při nošení nevhodných brýlí apod.)
  • závrať, obvykle v kombinaci s dalšími příznaky, může být známkou cévní mozkové příhody v zadní (vertebrobazilární) cirkulaci; na druhé straně řada vertiginózních stavů nevaskulárního původu (vč. BPPV) v akutní fázi způsobuje dg. obtíže, protože napodobují CMP (stroke mimics)
  • benigní paroxyzmální polohové vertigo (BPPV) je častou příčinou závratí v dospělém a star­ším věku
  • je charakterizováno krátkými opakujícími se epizodami závratí a je způsobeno abnormální stimulací cupuly otolity v některém ze tří polokruhovitých kanálků vnitřního ucha
  • závratě se objevují při specifické změně polohy hlavy vůči gravitaci (nejčastěji při vstávání či ulehání, přetáčení v posteli, zaklánění hlavou dozadu nebo při předklonu)
  • dostavuje se ná­hle a trvá jen krátce, obvykle několik sekund
  • může vzniknout po traumatu hlavy, virové labyrintitidě, vaskulárních lézích, často se jasná příčina nezjistí (až v 50%)
  • pro rozlišení polohového a spontánního vertiga je důležitá pečlivá anamnéza a klinické vyšetření
    • rozlišit trvalé závratě od opakujících se atak vertiga
    • u starších pacientů je třeba odlišit i více typů závratí (např. kombinace BPPV a ortostatických závratí po rychlé vertikalizaci, apod.)

Patofyziologie

  • nejčastěji BPPV vzniká v důsledku pohybujících se krystalů uhličitanu vápenatého (otokonie) uvnitř polokruhovitých kanálků, což způsobuje mechanické dráždění receptorů (které pak provokuje vertigo)
  • krystaly se uvolňují z utricula a migrují nejčastěji do zadního nebo laterálního polokruhovitého kanálku
    • v důsledku degenerativních změn ve vyšším věku
    • v důsledku poranění hlavy
    • při nitroušních onemocněních (např. Meniér)
    • hormonálními vlivy
    • při poruše metabolismu vápníku, atd

Vestibulokochleární aparát

  • vestibulární aparát je smyslový orgán, dominuje při zajištění rovnováhy hlavy a těla v prostoru (v součinnosti s ústrojím zrakovým a proprioceptivním)
  • nachází se v labyrintu vnitřního ucha, vnitřek aparátu vyplňuje endolymfa a perilymfa
  • vestibulární aparát se skládá z několika částí:
    • vláskové buňky – registrují úhlové zrychlení, nachází se v ampulách
    • smyslové buňky makuly a sakulu jsou drážděné otolity, reagují na příčné vertikální zrychlení, zajišťují vnímání polohy těla a gravitace
  • vlákna smyslových buněk z kupuly, makuly a sakulu se spojují ve vestibulárním ggl.  ve vnitřním zvukovodu a pokračují jako vestibulární nerv do vestibulárních jader (Deitersovo, Schwalbeho, Bechtěrevovo, Rollerovo). Vestibulární jádra jsou navzájem propojena, přesto má každé jádro další specifickou projekci

Klinický obraz

Postižení zadního kanálku

  • BPPV zahrnující zadní polokruhovitý kanál (PC-BPPV) je jednou z nejčastějších variant BPPV
  • typicky provokován specifickými pohyby hlavy, jako je např. ulehnutí či vstávání, při předklonu; pacienti jsou někdy záchvaty probuzeni
  • rotační závrať se objevuje s latencí několika sekund a je doprovázena rotatorickým nystagmem (rychlá složka bije dolů) s vertikální složkou (bijící směrem nahoru)
  • pokud postižená osoba nezmění po­lohu, záchvat odezní maximálně do jedné minuty
  • po otočení na zdravý bok se může objevit krátkodobá závrať.
  • vyšetřujeme-li pacienta vsedě, je nález kom­pletně normální, včetně vestibulárních funkcí
  • k diagnostice se používají polohové testy, jako je Dix-Hallpikeův manévr; repoziční manévry (Epley nebo Semont) se zaměřují odstranění otokonií z postiženého kanálku

Postižení (laterálního) horizontálního kanálku

  • postižení laterálního (horizontálního) kanálku (LC-BPPV) je méně časté (~ 10% BPPV)
  • závrať se provokuje při ležení na postižené straně nebo otáčením hlavy do stran při ležení na zádech
  • otáčení hlavy ze strany na stranu (hlavu držet v předklonu cca 30°) vyvolává horizontální nystagmus, který má geotropní nebo ageotropní směr, krátkou latenci (< 5 s) a trvání 20-60 s (supine roll test).
    • geotropní nystagmus – rychlá fáze bije dolů, když pacient leží na postižené straně, a směrem nahoru, když leží na nepostižené straně
    • ageotropní nystagmus – rychlá fáze bije nahoru vleže na postiženém uchu, a na nepostižené straně směrem dolů

Které ucho je postižené?

  • pokud LC-BPPV se rozvine po léčebném manévru na PC-BPPV, považuje se za „špatné“ ucho to, kde byl postižen zadní kanálek (otokonie se dostala ze zadního do laterálního kanálku)
  • u idiopatických případů s geotropním nystagmem je „špatné“ ucho to se silnějším nystagmem; u apogeotropního nystagmu je špatné ucho na straně slabšího nystagmu (excitace je silnější než inhibice)

Postižení předního (horního) kanálku

  • výskyt AC-BPPV je velmi vzácný (< 3 %); přední kanálek je nejvýše položenou částí ucha a není snadné, aby se otokonie dostaly (např. během jógy nebo jako důsledek repozičních manévrů)
  • je provokován záklonem či předklonem hlavy
  • diagnostikuje se podle polohového nystagmu bijícího dolů v poloze vleže na zádech (s torzními pohyby bijícími dolů) a nystagmu bijícího nahoru při posazení (nemusí být ale vždy přítomen)
  • AC-BPPV se může snáze zaměnit za centrální polohové vertigo (např. nádory nebo CMP v oblasti cerebella či kmene, Chiariho malformace, atd.)

Centrální polohové vertigo

Jakékoli odlišnosti od výše uvedených příznaků by měly vést k podezření na centrál­ní polohový nystagmus
  • prolongovaný polohový nystagmus bez vertiga, často bez latence, nystagmus přetrvává delší dobu
    • často čistě vertikální, nebo bijící k výše uloženému uchu
    • spíše mírná intenzita závratí
  • může být doprovázen ataxií trupu s neschopností chůze
  • polohový nystagmus neodpovídá rovině stimulo­vaného polokruhového kanálku (např. rotační nys­tagmus po stimulaci horizontálního kanálku)
  • příčinou centrálního polohového ny­stagmu může být:
    • sclerosis multiplex
    • mozečkové a kmenové infarkty, tumory, krvácení

Diagnostika

  • zásadní je rozlišení mezi centrální a periferní polohovou závratí
  • diagnóza je převážně klinická, založená na důkladné anamnéze a pečlivém provedení a analýze polohových testů
    • citlivost polohových testů lze zlepšit použitím Frenzelových brýlí
    • po provedení polohového testu je třeba zajistit pacientovi posturální podporu
  • základní neurologické vyšetření je zcela normální

Dix-Hallpikeův manévr (zadní kanálek)

Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.

Semontův manévr  (zadní kanálek)

Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.

Log roll-manévr (horizontální kanálek)

Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.

Lempert 360ti-stupňový manévr (horizontální kanálek)

Semontův manévr na přední kanálek

Diferenciální diagnostika

Obsah dostupný pouze pro přihlášené předplatitele.

Terapie

  • polohové repoziční manévry (viz výše) zkrátí trvání obtíží, nezřídka dojde k okamžité úlevě
    • detritus se při manévrech po­hybuje v oblasti polokruhovitých kanálků. Jakmile dosáhne utrikulu, dochází k jeho při­chycení na membránu, nebo je odstraněn endolymfatic­kým duktem a sakem, takže již nemůže docházet k interferenci v oblasti polokruhovitého kanálku
    • poloho­vé manévry by se měly opakovat tak dlouho, až je ne­mocný bez příznaků
    • po provedeném manévru neležet bez podložené hlavy min 2 dny
    • úspěšnost léčby je při opakovaném provádění vysoká
  • antivertiginosa bez efektu

Prognóza

  • asi 10-20 % nemocných může mít exacerbaci v průběhu 1-2 týd­nů; asi v 50 % případů dochází k recidivám
  • nemocní by měli být poučeni a in­struováni, aby si manévr prováděli v případě recidivy sami
  • většinou dojde i ke spontánní úpravě během několika týdnů až měsíců
  • u těž­kých BPPV, které nereagují na repoziční manévry, lze zvážit chirurgický zákrok